René Lalique

René Lalique
Rodné jménoRené Jules Lalique
Narození6. dubna 1860
Aÿ
Úmrtí1. května 1945 (ve věku 85 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Povolánízlatník, stained-glass artist, klenotník, umělec, designér šperků, foukač skla a medailér
RodičeOlympe Lalique
Manžel(ka)Alice Ledru
Marie-Louise Lambert
Partner(ka)Claudine-Juliette Le Mesnil
Marie-Jeanne Anère
DětiMarc Lalique
Suzanne Laliqueová-Havilandová
Georgette-Renée Lalique
René-Claude Le Mesnil
Raymond Lalique
Renée Georgette Lalique
PříbuzníMarie-Claude Lalique (vnučka)
Oceněnírytíř Řádu čestné legie (1898)
důstojník Řádu čestné legie (1900)
komandér Řádu čestné legie (1926)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

René Jules Lalique (6. dubna 1860 v Ay – 1. května 1945 v Paříži) byl francouzský umělecký sklář, klenotník a designér známý svými nádobkami na parfémy, vázami, šperky, lustry, hodinami a ozdobami kapot automobilů.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Laliq se narodil v Ay, ale když mu byly dva roky, jeho rodina se přestěhovala na předměstí Paříže, ale na letní dovolenou se vracela do Ay. Po smrti svého otce se Lalique vyučil u zlatníka Louise Aucoca v Paříži.

V roce 1872, když mu bylo dvanáct, vstoupil do Collège Turgot, kde začal kreslit a skicovat. Navštěvoval v letech 1874–1876 také večerní kurzy na výtvarné škole École des arts décoratifs. Poté strávil dva roky na umělecké škole Crystal Palace School of Art v Sydenhamu v Londýně. Pak byl učněm u předního pařížského secesního klenotníka a zlatníka Louise Aucoca.

Po návratu z Anglie pracoval jako nezávislý umělec a navrhoval šperky pro francouzské klenotníky Cartiera, Boucherona a další. V roce 1885 zahájil vlastní podnikání a navrhoval a vyráběl šperky a jiné skleněné předměty. Po roce 1895 tvořil Lalique také pro pařížský obchod Samuela Binga Maison de l'Art nouveau, který dal secesi její francouzské jméno. Jedním z hlavních patronů Laliqua byl Calouste Sarkis Gulbenkian, který mu během téměř 30 let dal více než 140 zakázek.[2]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Lalique se nejvíc proslavil svými výtvory ze skla,[3] od 20. let 20. století ve stylu art deco. Navrhl například prosvětlené skleněné stěny a elegantní barevné skleněné sloupy v jídelně a „grand salonu“ lodi Normandie nebo vnitřní vybavení, kříž, přepážky, retábulum a křtitelnici v kostele svatého Matouše v Millbrooku na ostrově Jersey (Laliqueův „skleněný kostel“).[4]

Jedinečná i komerční díla Reného Laliqua jsou ve sbírkách velkého počtu veřejných muzeí po celém světě; jsou to například Museum Calousta Gulbenkiana v Lisabonu, Laliqueho muzeum v Hakone v Japonsku, Musée Lalique a Musée des arts décoratifs ve Francii, Schmuckmuseum Pforzheim v Německu, Victoria and Albert Museum v Londýně, Metropolitní muzeum a Corning Museum ve státě New York a Rijksmuseum v Amsterdamu.[5]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku René Lalique na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22. 
  2. ↑ artjewelryforum.org. Dostupné online. 
  3. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 9780810958364. 
  4. ↑ Jane Ashelford, 1980, "Lalique's Glass Church," The Journal of the Decorative Arts Society, Vol. 4, pp. 28–33.
  5. ↑ Dostupné online. "Rene Lalique - A Giant Among Giants". rlalique.com. Retrieved 5 January 2016.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]