Repino (Rjepino) Репино | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 60°10′5″ s. š., 29°51′40″ v. d. |
Nadmořská výška | 0 m n. m. |
Stát | ![]() |
Federální okruh | Severozápadní |
Federální město | Petrohrad |
Rajón | Kurort |
![]() Poloha Repina na mapě města (tmavě červená) | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 16 km² |
Počet obyvatel | 2 917 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 182,3 obyv./km² |
Správa | |
Status | Sídlo městského typu |
starostka | Natalia Alexejevová |
Vznik | 1323 (první zmínka), 1948 |
Oficiální web | морепино |
Telefonní předvolba | (+7)812 |
PSČ | 197738 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Repino (rusky Репино, do roku 1948 finsky Kuokkala) je předměstská část ruského města Petrohradu s přibližně 2500 obyvateli (stav z roku 2010). Rozkládá se asi 45 km severozápadně od středu města na břehu Finského zálivu.
Sídlo městského typu Repino správně náleží k petrohradskému městskému rajónu Kurort.
Sídlo s názvem Kuokkala bylo dříve součástí Finského velkoknížectví v rámci Ruského impéria a po vyhlášení finské nezávislosti připadlo nové Finské republice, avšak během sovětsko-finské zimní války bylo připojeno k Sovětskému svazu.
V roce 1948 bylo město Kuokkala přejmenováno na Repino na počest malíře Ilji Jefimoviče Repina, jenž zde až do své smrti v roce 1930 prožil poslední desetiletí svého života. Jeho usedlost, nazvaná podle starořímského domácího božstva Penátů Vila Penaty (rusky Пенаты), od roku 1940 slouží jako muzeum[2] a zároveň je nejvýznamnější pamětihodností městečka uvedenou na seznamu Světového dědictví UNESCO Petrohrad a okolí.[3]
Rok | počet obyvatel |
---|---|
1959 | 6555 |
1970 | 3824 |
1979 | 5164 |
1989 | 4215 |
2002 | 2011 |
2010 | 2478 |
Poznámka: data ze sčítání lidu