Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia – Ejército del Pueblo | |
---|---|
Účast na Občanská válka v Kolumbii | |
První emblém FARC | |
Základní info | |
Aktivní | 1964–2017 |
Operační území | Kolumbie |
Ideologie | Marxismus-leninismus Guevarasmus Bolivarismus Revoluční socialismus Levicový nacionalismus Foco |
Velitel | Rodrigo Londoño Echeverri (Timoleón Jiménez, či Timochenco) |
Základny | Casa Verde (1965–1990) Los Pozos (1990–2001) |
Síla | 7,000–10,000 (2013) |
Spojenci | Národní osvobozenecká armáda (ELN) Prozatímní IRA Euskadi Ta Askatasuna (ETA) |
Oponenti | Kolumbie AUC a další paravojenské organizace USA |
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie – lidová armáda (španělsky Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia – Ejército del Pueblo, zkratka FARC nebo FARC-EP) je kolumbijská ultralevicová povstalecká organizace, která od 60. let 20. století vede guerillovou válku proti tamní vládě a paramilitárním frontám (AUC). Představitelé Kolumbie, Spojených států amerických a Evropské unie ji označují jako teroristickou organizaci.
Založil ji Manuel Marulanda Vélez v roce 1964 z guerillových jednotek, které se účastnily bojů za tzv. La Violencia. V prvních dvou letech fungovala jako vojenská frakce Kolumbijské komunistické strany. Od počátku se uchylují k únosům, díky nimž mají získat finanční prostředky, a vraždám, které mají zastrašit obyvatele a odradit je od případné spolupráce s vládou. V 80. letech 20. století se k jejich aktivitám přidal obchod s drogami, z čehož svou činnost financují.
V roce 2013 FARC čítala cca 9 000 členů a ovládala asi třetinu země.[1] Mír v zemi ovšem narušuje i levicová Národní osvobozenecká armáda (ELN), pravicové Spojené síly kolumbijské sebeobrany (AUC) a dříve také Hnutí 19. dubna (M-19).
Na konci června roku 2016 byla v kubánské Havaně, za přítomnosti např. generálního tajemníka OSN Pan Ki-Muna a prezidenta Raúla Castra, podepsána dohoda o definitivním příměří mezi vůdcem organizace FARC, Rodrigem Londonem a kolumbijským prezidentem Juanem Manuelem Santosem.[2] O dohodě se vyjednávalo tři a půl roku.[3]
Dne 27. září 2016 pak byla v Havaně mezi zástupci kolumbijské vlády a FARC podepsána mírová dohoda,[4] kterou však voliči v říjnovém referendu těsně odmítli.[5]
Dle deníku El Tiempo si konflikt vyžádal od roku 1964 na 260 000 obětí a sedm milionů uprchlíků.[6]