Ricercar

Ricercar [ričerkar] je žánr pozdně renesančních a raně barokních instrumentálních skladeb. Jde o starší formu fugy vážného charakteru, jejíž téma používá vysoké tóny. Termín má však i další dříve používané hudební významy.

V 16. století mohlo slovo ricercar označovat různé typy skladeb. Terminologie byla flexibilní a to, zda skladatel nazval instrumentální skladbu toccata, canzona, fantasia nebo ricercare, zjevně nebylo věcí rigidní klasifikace, ale jeho svobodné volby. Ricercary však patřily převážně ke dvěma typům: jeden s převážně homofonní strukturou podobnou toccatě a jeden rozdělený do úseků, začínajících vždy imitací ve formě variace. Příklady obou typů lze nalézt v hudbě Girolama Frescobaldiho. Druhý typ, imitativní a kontrapunktický, jehož významným průkopníkem byl Marco Dall'Aquila, se historicky ukázal jako důležitější a nakonec dal vzniknout fuze. Objevil se v polovině 16. století a vyvíjel se souběžně s motetem, s nímž sdílel různé imitační postupy. Instrumentální přepis motet byl v té době běžný a mnoho skladatelů začalo psát instrumentální hudbu pro loutnu. Protože text moteta jako jednotící prvek již nebyl k dispozici, bylo zapotřebí jiného způsobu hudební organizace: variační forma se ukázala jako nejflexibilnější a nejtrvalejší.

Během barokního období se imitativní ricercar vyvinul ve fugu, stejně jako se canzona vyvinula v sonátu. Některá díla, která byla k nerozeznání od fugy, se pak až do Bacha nazývala ricercare, s tím prostým rozdílem, že měla delší témata a vážnější charakter. Příklady třídílného a šestidílného ricercaru jsou v Bachově Hudební obětině z roku 1747.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ricercare na italské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • "Ricercar", "Fuga", "Counterpoint" v The New Grove Dictionary of Music and Musicians, ed. Stanley Sadie. 20 sv. Londýn, Macmillan Publishers Ltd., 1980. ISBN 1-56159-174-2
  • Gustave Reese, Music in the Renaissance. New York, W. W. Norton & Co., 1954. ISBN 0-393-09530-4
  • Manfred Bukofzer, Music in the Baroque Era. New York, W. W. Norton & Co., 1947. ISBN 0-393-09745-5
  • The New Harvard Dictionary of Music, ed. Don Randel. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 1986. ISBN 0-674-61525-5

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]