Richenza z Northeimu | |
---|---|
Narození | Desetiletí od 1080 |
Úmrtí | 10. června 1141 |
Místo pohřbení | Císařský dóm |
Povolání | aristokratka |
Choť | Lothar III. Supplinburský[1] |
Děti | Gertruda Saská[1] |
Rodiče | Jindřich Fríský a Gertruda Brunšvická |
Rod | Northeimové |
Příbuzní | Jindřich II. z Eilenburku (sourozenec) Jindřich Lev[1] a Richardis Babenberská[2] (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Richenza z Northeimu (okolo 1087/1089 – 10. června 1141) pocházela z rodu Northeimských hrabat a byla saskou vévodkyní, královnou a císařovnou Svaté říše římské a poslední významnou consors regni.
Richenza se narodila okolo roku 1087 / 1089 v manželství northeimského hraběte a fríského markrabího Jindřicha Tlustého († 1101) a Gertrudy Brunšvické (z Braunschweigu) († 1117), dcery míšeňského markrabího Ekberta I. Měla bratra Otu († 1117) a sestru Gertrudu († před 1165).
V roce 1100 se Richenza provdala za saského vévodu a pozdějšího císaře Lothara ze Supplinburgu (Süpplingenburgu), kterého její bohaté dědictví učinilo nejmocnějším mužem v Sasku. Manželé měli jedinou přeživší dceru Gertrudu (* 1115), která byla roku 1127 provdána za bavorského vévodu Jindřicha Pyšného z rodu Welfů († 1139), jejich synem byl Jindřich Lev (* 1129).
Richenza se po manželově boku stala roku 1125 římsko-německou královnou (korunována byla v Kolíně nad Rýnem) a roku 1133 císařovnou. Patřila k úzkému okruhu rádců svého manžela, na něhož měla silný vliv.[3] Jako spoluvladařka byla mnohými žádána o intervenci u svého manžela a účastnila se i 2. italského tažení 1136–1137. Svého manžela též zastupovala na říšském soudu. Její politické postavení a vliv je možno vidět také v tom, že roku 1134 pomohla zbavit vévodu Fridricha II. Švábského říšské klatby.[4]
Po smrti svého manžela (4. prosince 1137) se postavila do čela welfské strany proti Štaufům.[5] a jako nového krále se snažila prosadit svého zetě Jindřicha Pyšného, a to na základě nároku založeného na jeho designaci umírajícím Lotharem III. O Letnicích následujícího roku se však v čele poselstva saských velmožů objevila na dvorském sjezdu v Bambergu a uznala králem Konráda III. Po smrti Jindřicha Pyšného (20. října 1139) se Richenza stala tvrdou obránkyní dědických nároků jeho syna Jindřicha Lva, o jehož výchovu se také starala, a podařilo se jí prosadit, aby byl v Sasku obecně uznán právoplatným vévodou.[6]
Římsko-německá královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Matylda Anglická |
1125–1137 Richenza z Northeimu |
Nástupce: Gertruda ze Sulzbachu |
Císařovna Svaté říše římské | ||
---|---|---|
Předchůdce: Matylda Anglická |
1133–1137 Richenza z Northeimu |
Nástupce: Beatrix Burgundská |
Saská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Uherská |
1133–1137 Richenza z Northeimu |
Nástupce: Gertruda Saská |
Poznámka k posloupnosti: Od roku 1127 až do své smrti v roce 1130 nebo 1131 byla římsko-německou královnou též Gertruda z Komburgu, a to jako manželka vzdorokrále Konráda Štaufského, který byl po Lotharově smrti roku 1138 zvolen římsko-německým králem jako Konrád III.