Robert Abela

Robert Abela
14. předseda vlády Malty
Úřadující
Ve funkci od:
13. ledna 2020
PrezidentGeorge Vella
VicepremiérChris Fearne
PředchůdceJoseph Muscat
Předseda Labouristické strany
Úřadující
Ve funkci od:
12. ledna 2020
PředchůdceJoseph Muscat
Poslanec Parlamentu Malty
Úřadující
Ve funkci od:
června 2017
Volební obvod6. obvod
Stranická příslušnost
ČlenstvíLabouristická strana
Narození7. prosince 1977 (47 let)
Sliema, MaltaMalta Malta
ChoťLydia Abelová
RodičeGeorge Abela a Margaret Abela
DětiGiorgia Mae Abelová
Alma materMaltská univerzita
Zaměstnánípolitik
Náboženstvířímský katolík
CommonsRobert Abela
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Abela (* 7. prosince 1977 Sliema) je maltský politik, od roku 2020 předseda vlády Malty a vůdce Labouristické strany. V obou funkcích nahradil Josepha Muscata. V červnu 2017 byl zvolen poslancem do jednokomorového parlamentu.

Jeho otec George Abela zastával v letech 2009–2014 úřad prezidenta republiky.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1977 v Sliemě, ležící v severním přístavním distriktu,[1] do rodiny Georga Abely a Margaret Abelové, rozené Cauchiové.[2][3] Se sestrou Marijou vyrostli v obcích Għaxaq a Marsaskala na jihovýchodě ostrova. Matka pracovala v administrativě valletské Staré univerzitní budovy, součásti původního kampusu Maltské univerzity. Později spravovala rodinnou právnickou firmu.[4]

Po ukončení katolické střední školy St Aloysius' College v Birkirkaře pokračoval studiem práva na Maltské univerzitě, kterou absolvoval v roce 2002.[5] Právnickou praxi vykonával v rodinné advokátní kanceláři Abela Advocates, se specializací na průmyslové a obchodní právo.[4][6]

V mládí hrál závodně fotbal, s cílem reprezentovat zemi v národním mužstvu.[4] Věnoval se také kulturistice, v níž se během devadesátých let dvakrát zúčastnil maltského národního mistrovství.[7][8]

V roce 2008 se oženil s Lydijí Zerafovou, kterou poznal během univerzitního studia. Manželka následně začala pracovat jako sekretářka výkonného výboru Labouristické strany. Do manželství se v roce 2012 narodila dcera Giorgia Mae Abelová.[9]

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V politice se poprvé angažoval v rámci labouristické kampaně před parlamentními volbami 1996, kdy byl otec George Abela místopředsedou Labouristů.[4][9] Otce také podporoval ve snaze získat předsednický post Labouristiké strany v roce 2008, kdy ze souboje vítězně vyšel protikandidát Joseph Muscat.[4]

V lednu 2017 upozornil na výrazné podhodnocení pozemků v Qormi ze strany vládnoucích Nacionalististů, za něž kontraktoři zaplatili 0,9 milionů eur namísto plné ceny 8 milionů eur.[10] V červnových parlamentnch volbách 2017 byl ve věku čtyřiceti let zvolen do jednokomorového parlamentu na kandidátce labouristů. Stal se tak zástupcem voličů v šestém obvodu, zahrnujícím obce Siggiewi, Luqu a Qormi.[11] Rovněž plnil funkci právního poradce premiéra Josepha Muscata,[4] což mu umožnilo účastnit se zasedání vlády.[6] Podle tvrzení opozice mu poradenská činnost ve vládních úřadech pro plánování a dopravu vynesla nejméně 580 tisíc eur.[12] V říjnu 2019 požadoval více policistů v ulicích, kteří by chránili obyvatele před negativními dopady migrační vlny.[13]

Ve sněmovně nikdy nepatřil k otevřeným kritikům premiéra Muscata. Roznětkou vládní krize se stala přetrvávající nespokojenost s vyšetřováním vraždy Daphne Caruany Galiziové. Maltská novinářka píšící o korupci, provázanosti politiků s podnikateli, praní špinavých peněz i případu Panamských dokumentů, byla zavražděna v říjnu 2017 po výbuchu bomby v autě.[14][15] Zdržování a ovlivňování vyšetřování intenzivně zkoumaly orgány Evropské unie. Po propuknutí pouličních protestů v listopadu 2019 rezignoval Muscat během ledna 2020 na premiérský post i předsednictví labouristů.[16][17][18][19] V obou funkcích jej nahradil Robert Abela. Před nástupem do úřadů uvedl, že by jednal razantněji než jeho předchůdce a dříve odvolal ministra cestovního ruchu Konrada Mizziho, ministra hospodářství Chrise Cardonu i vedoucího úřadu vlády Keitha Schembriho, kteří v souvislosti s aférou novinářky v politických funkcích skončili.[9][20][14][15]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Abela na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dr. Robert Abela [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Robert Abela elected - Four former presidents' sons may make it to the House [online]. [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ MICALLEF, Keith. Robert Abela: from backbencher to Prime Minister [online]. 13-01-2020 [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e f WATCH: Who is Robert Abela? [online]. TVM News [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Explainer | Who is Malta’s new Prime Minister, Robert Abela [online]. [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b The Associated Press. In Malta, Son of Ex-President Is Chosen as Prime Minister. The New York Times [online]. 2020-01-13 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  7. ↑ CILIA, Johnathan. Fun Fact: Malta’s New Prime Minister Got His Start In Bodybuilding [online]. lovinmalta.com, 2020-01-12 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ GRECH, Kevin. Robert Abela - From Bodybuilding to Malta's new Prime Minister [online]. /www.evolutionofbodybuilding.net, 2020-01-12 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c Robert Abela elected Labour Party leader and will be Malta's new PM. Times of Malta [online]. [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Watch - Updated (2): 'Vassallo lied about paying Marsovin €8m for Lowenbrau land' [online]. The Malta Independent [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ Watch: Nine new faces in parliament so far [online]. [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Robert Abela made €580,000 in consultancy fees - PN. Times of Malta [online]. [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ DIACONO, Tim. Labour MP: More Police Needed On Streets To Tackle Residents' Migration Fears [online]. Lovin' Malta, 2019-10-20 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b Nový premiér Malty Robert Abela zložil prísahu. svet.sme.sk [online]. Petit Press, 2020-01-13 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  15. ↑ a b ČTK, iDNES.cz. Malta má nového premiéra, předchůdce skončil kvůli vraždě novinářky. iDNES.cz [online]. 2020-01-12 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. 
  16. ↑ MARTIN, Ivan. Thousands fill Castille Place to demand political resignations. Times of Malta. 20-11-2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23-11-2019. 
  17. ↑ 'I've paid highest political price for a dark episode,' says Malta PM. euronews. 11-01-2020. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Robert Abela to run for Labour leader [online]. [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Protests' only purpose now is provocation - Robert Abela [online]. [cit. 2019-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12-12-2019. (anglicky) 
  20. ↑ Robert Abela to contest PL leadership election - The Malta Independent [online]. Independent [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Abela na Wikimedia Commons
Evropská rada
Charles Michel (předseda rady) • Ursula von der Leyenová (předsedkyně komise)

Alexander De Croo (Belgie) • Dimitar Glavčev (Bulharsko) • Petr Fiala (Česko) • Mette Frederiksenová (Dánsko) • Kristen Michal (Estonsko) • Petteri Orpo (Finsko) • Emmanuel Macron (Francie) • Andrej Plenković (Chorvatsko) • Simon Harris (Irsko) • Giorgia Meloniová (Itálie) • Níkos Christodúlídés (Kypr) • Gitanas Nausėda (Litva) • Evika Siliňová (Lotyšsko) • Luc Frieden (Lucembursko) • Viktor Orbán (Maďarsko) • Robert Abela (Malta) • Olaf Scholz (Německo) • Dick Schoof (Nizozemsko) • Donald Tusk (Polsko) • Luís Montenegro (Portugalsko) • Alexander Schallenberg (Rakousko) • Klaus Iohannis (Rumunsko) • Kyriakos Mitsotakis (Řecko) • Robert Fico (Slovensko) • Robert Golob (Slovinsko) • Pedro Sánchez (Španělsko) • Ulf Kristersson (Švédsko)

Znak Evropské rady
Znak Evropské rady
Premiéři Malty
Joseph Howard (1921–1923) • Francesco Buhagiar (1923–1924) • Ugo Pasquale Mifsud (1924–1927) • Gerald Strickland (1927–1932) • Ugo Pasquale Mifsud (1932–1933) • Paul Boffa (1947–1950) • Enrico Mizzi (1950) • George Borg Olivier (1950–1955) • Dom Mintoff (1955–1958) • George Borg Olivier (1962–1971) • Dom Mintoff (1971–1984) • Karmenu Mifsud Bonnici (1984–1987) • Edward Fenech Adami (1987–1996) • Alfred Sant (1996–1998) • Edward Fenech Adami (1998–2004) • Lawrence Gonzi (2004–2013) • Joseph Muscat (2013–2020) • Robert Abela (od 2020)
Malta
Malta