Robert I. Neapolský | |
---|---|
král neapolský | |
Narození | 1277 nebo 1278 Santa Maria Capua Vetere |
Úmrtí | 20. ledna 1343 nebo 19. ledna 1343 Neapol |
Pohřben | Bazilika sv. Kláry v Neapoli |
Manželky | Jolanda Aragonská Sancha Mallorská |
Potomci | Karel z Kalábrie Ludvík Maria z Aquin Fiametta |
Dynastie | Anjouovci |
Otec | Karel II. z Anjou |
Matka | Marie Uherská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Robert I. Neapolský zvaný Moudrý (italsky: Roberto il Saggio, 1277 – 19. ledna/20. ledna 1343, Neapol)[1] byl v letech 1309 až 1343 neapolský král, titulární jeruzalémský král a provensálský a forcalquierský hrabě, ústřední postava italské politiky své doby.[2] Byl třetím synem krále Karla II. Neapolského a Marie Uherské a za otcova života byl označován za kalábrijského vévodu (1296–1309).
Robert se narodil jako třetí syn Karla z Anjou a jeho choti Marie, dcery uherského krále Štěpána V. Roku 1309 převzal po otci vládu. Během jeho působení bylo Neapolské království výrazným hybatelem politiky na Apeninském poloostrově, Robert opakovaně vojensky vystoupil proti snahám římských králů získat nadvládu nad Itálii. Po smrti syna Karla jmenoval pro nedostatek legitimních potomků dědičkou království vnučku Johanu.
„ | Tako jako Argus, také Robert měl mnoho očí, byl obezřetný, moudrý, uvážlivý, všechno viděl a byl nejzkušenější ze všech mužů své doby, jsa vzdělán v mnoha vědách... | “ |
— dobový popis krále Roberta[3] |
Mezi nejvlivnější muže Robertova dvora patřil Niccolo Acciaiuoli z rodu florentských bankéřů a po králově skonu byl hlavou politiky království.[4]
Předchůdce: Karel II. |
Neapolský král Hrabě z Provence a Forcalquier 1309–1343 |
Nástupce: Johana I. |