Rohovník

Tento článek pojednává o rodu rostlin. Možná hledáte: rohovník, zastaralý výraz pro boxera.
Jak číst taxoboxRohovník
alternativní popis obrázku chybí
Rohovník obecný (Ceratonia siliqua)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďCaesalpinioideae
Rodrohovník (Ceratonia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Detail květenství rohovníku obecného

Rohovník (Ceratonia) je rod rostlin z čeledi bobovité. Rohovníky jsou nevelké stromy se zpeřenými lesklými listy a drobnými květy bez koruny. Plody rohovníku obecného, pěstovaného zejména ve Středomoří, jsou známy jako svatojánský chléb nebo karob.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Rohovníky jsou menší až středně vysoké stálezelené stromy dorůstající výšky až 20 metrů a průměru kmene přes 30 centimetrů. Rostliny jsou dvoudomé nebo mnohomanželné (s jednopohlavnými i oboupohlavnými květy). Koruna je široká, hustá. Listy jsou sudozpeřené, se 2 až 5 páry lesklých kožovitých lístků. Mladé rozvíjející se lístky jsou červenohnědé a chlupaté. Palisty jsou drobné nebo chybějí. Květy jsou drobné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, v postranních hroznech vyrůstajících na mladých větévkách. Samčí květy jsou žluté až červenavé, samičí jsou zelené. V květech je přítomen nektáriový disk. Kalich je pěticípý, s kuželovitou kališní trubkou a krátkými zuby. Koruna chybí. Tyčinek je 5. Semeník je krátce stopkatý, s mnoha vajíčky a velmi krátkou čnělkou zakončenou štítovitou bliznou. Zralé lusky jsou hnědofialové, zploštělé, podlouhlé, tlustě kožovité, nepukavé, až 25 cm dlouhé. Mezi semeny je nasládlá, vonná dužnina.[1][2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod rohovník zahrnuje 2 druhy. Rohovník obecný (Ceratonia siliqua) je původní ve východním Středomoří, je však již dlouho pěstován po celém Středomoří a v různých klimaticky příhodných oblastech jiných částí světa, např. v Číně. Vyhovují mu hluboké, těžké ale dobře propustné půdy a teplé, ne však horké klima. Prospívá spíše v nižších nadmořských výškách v blízkosti moře.[1][2] Rohovník Ceratonia oreothauma se vyskytuje v oblasti Somálska, Ománu a Jemenu.[3][4]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1980 byl z Ománu a Jemenu popsán nový druh rohovníku pod názvem Ceratonia oreothauma a počet druhů tohoto rodu se tak rozšířil na dva. Ceratonia oreothauma náleží mezi ohrožené druhy.[5][3]

Obsahové látky

[editovat | editovat zdroj]

V luscích rohovníku obecného je obsaženo asi 1 až 4% tříslovin. Dužnina lusků obsahuje 30 až 70% cukrů, dále tuky, škrob, bílkoviny, aminokyseliny, kyselinu gallovou, leukoanthokyany a fenolické látky.[6]

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Rohovník obecný je odolný vůči suchu díky dlouhým kořenům sahajícím do hlubších vrstev půdy.[2]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]
Zelený a zralý lusk rohovníku obecného

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Plody rohovníku obecného (Ceratonia siliqua), známé jako svatojánský chléb, obsahují sladkou měkkou hnědavou dužninu, která se suší a mele na mouku zvanou karob. Ze semen se také získává guma připomínající tragant. Má využití v potravinářství, kosmetice, farmacii a podobně. Semena rohovníku byla v minulosti používána v lékárnictví a klenotnictví jako závaží, z čehož pochází váhová jednotka karát. Egypťané z plodů připravovali víno. V některých oblastech Německa a Rakouska se pražené lusky míchají s cikorkou a používají jako náhrada kávy.[2][7][8] Lusky a také guma ze semen jsou v tradiční indické medicíně používány jako účinný prostředek při zánětech střev a kolitidě.[6]

Navzdory atraktivnímu olistění není rohovník příliš vhodný jako pouliční strom, neboť jeho silné kořeny nadzvedávají a vyboulují okolní terén. Mimo to z něj hojně opadávají zralé lusky.[2]

Přehled druhů

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b DEZHAO, Chen et al. Flora of China: Ceratonia [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  3. ↑ a b The IUCN Red List of Threatened Species: Ceratonia oreothauma [online]. Dostupné online. 
  4. ↑ International Legume Database: Ceratonia [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. 
  6. ↑ a b KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. 
  7. ↑ VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7. 
  8. ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]