Rohy | |
---|---|
Střed vesnice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třebíč |
Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°18′20″ s. š., 16°0′20″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 114 (2024)[1] |
Rozloha | 6,39 km²[2] |
Katastrální území | Rohy |
Nadmořská výška | 473 m n. m. |
PSČ | 675 04 |
Počet domů | 55 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Rohy 52 675 05 Rudíkov ou.rohy@email.cz |
Starosta | Aleš Brychta |
Oficiální web: www | |
Rohy | |
Další údaje | |
Kód obce | 591602 |
Kód části obce | 140538 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Rohy (starší názvy Rohow, Rozi[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, asi 5 km jižně od Velkého Meziříčí. Žije zde 114[1] obyvatel. Jméno Rohy je údajně odvozeno od hranatého půdorysu návsi.[5]
Sousedními obcemi sídla jsou Dolní Heřmanice, Oslavice, Osové, Oslavička, Hodov a Studnice.
Na východ od vsi se nachází vrch Rohovec (504 m n. m.).
Rohy byly založeny poblíž zaniklé vesnice Nesmír, která byla ve 12. století vypálena pro šíření moru. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, v tu dobu obec patřila Janovi II. z Meziříčí, který ji před svým odchodem do Itálie se svolením potomků spolu s Velkým Meziříčím a dalšími blízkými obcemi předal Janovi III. z Meziříčí.[6] V roce 1399 byla prodána Jindřichem z Meziříčí faráři Mikuláši. Obec tak patřila ke kostelu sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí.[5]
Jan z Meziříčí (zemský hejtman, syn Václava z Lomnice) předal patronát na mnoha obcích velkomeziříčského panství, ale i na Rozích své manželce Apolonii z Ctěnic.[6] V roce 1481 pak proběhl spor mezi Janem z Meziříčí a Václavem z Vrčovic, kdy Václav vyžadoval, aby Jan z Meziříčí se stáhl ze vsi a ta nadále patřila ke kostelu sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí. Následně v době nekatolictví byla vesnice připojena do velkomeziříčského panství.[7]
Po smrti Jana z Meziříčí v roce 1515 získal Rohy a několik blízkých vesnic jeho syn Vilém z Meziříčí. A v roce 1529 postupně všichni bratři prodali svoje díly na panství Pernštejnům, kteří tak spojili panství, Jaroslav a Vratislav z Pernštejna pak v roce 1552 prodali velkou část panství i s vesnicí Rohy Zikmundovi Heldtovi z Kementu. Posléze roku 1591 se vdova Zuzana Heldtová z Kementu podruhé vdala za Zdeňka Berku z Dubé a Lipého a spojila s ním její majetky na panství, mimo jiné i vesnici Rohy. Následně v roce 1640 po dlouhých sporech připadlo panství Anně Marii Khieslové (původem Berkové), která následně před Švédy utekla do Brna a následně do Prahy a následně se musela vyplatit. Dalším majitelem Rohů a celého panství byl rod Kouniců, syn původního majitele Ferdinand Kounic se ujal panství v roce 1669, ale hned roku 1676 prodal panství Petrovi Ugartovi, po něm pak získal panství jeho syn Arnošt František. Ke konci 19. století pak panství patřilo Lobkovicům.[6]
Do roku 1849 patřily Rohy do velkomeziříčského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1910 patřily Rohy pod Hodov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Budišov, následně se obec osamostatnila.[4][8]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 180 | 263 | 251 | 266 | 279 | 283 | 248 | 217 | 209 | 204 | 184 | 165 | 139 |
V letech 2006–2010 působil jako starosta Lubomír Strnad, od roku 2010 tuto funkci zastává Olga Voborná.
2006[10] | 2010[11] | 2013[12] | 2017[13] | 2021[14] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (51,19 %) | ČSSD (26,15 %) | ČSSD (35,93 %) | ANO (33,84 %) | ANO (40,9 %) |
2. | KSČM (14,28 %) | KSČM (21,53 %) | KSČM (23,43 %) | ČSSD (13,84 %) | Piráti+STAN (18,18 %) |
3. | ODS (10,71 %) | VV (10,76 %) | TOP 09 (6,25 %) | KSČM (10,76 %) | PŘÍSAHA (9,09 %) |
účast | 78,50 % (84 z 107) | 61,32 % (65 z 106) | 66,67 % (68 z 102) | 63,73 % (65 z 102) | 68,69 % (68 z 99) |
1. | 2. | 3. | účast | |
---|---|---|---|---|
2000[15] | ČSSD (35,71 %) | SNK (18,57 %) | SV (14,28 %) | 59,66 % (71 z 119) |
2004[16] | ČSSD (46,8 %) | KSČM (19,14 %) | KDU-ČSL (12,76 %) | 44,03 % (48 z 109) |
2008[17] | ČSSD (65 %) | KSČM (15 %) | SNK ED (6,66 %) | 60,4 % (61 z 101) |
2012[18] | ČSSD (30 %) | KSČM (20 %) | Pro Vysočinu (14,0 %) | 50,98 % (51 z 102) |
2016[19] | KSČM (17,85 %) | ČSSD (16,07 %) | ANO 2011 (14,28 %) | 59,41 % (60 z 101) |
2020[20] | ČSSD (26 %) | ANO (14 %) | STAN+SNK ED (12 %) | 50 % (50 z 100) |
2024[21] | ANO (31,57 %) | ČSNS+KSČM+ČSSD (15,78 %) | STAN+SNK ED (13,15 %) | 40,78 % (42 z 103) |
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (23 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (18 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (10 hlasů). Volební účast byla 71,00 %, tj. 71 ze 100 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (67 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů). Volební účast byla 78,22 %, tj. 79 ze 101 oprávněných voličů.[22]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (18 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 67,96 %, tj. 70 ze 103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (40 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů). Volební účast byla 70,19 %, tj. 73 ze 104 oprávněných voličů.[23]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (23 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (22 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (12 hlasů). Volební účast byla 65,00 %, tj. 65 ze 100 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (41 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (30 hlasů). Volební účast byla 72,45 %, tj. 71 ze 98 oprávněných voličů.[24]