Rokytnice v Orlických horách | |
---|---|
Náměstí T. G. Masaryka s kostelem Všech svatých | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Rokytnice v Orlických horách |
Obec s rozšířenou působností | Rychnov nad Kněžnou (správní obvod) |
Okres | Rychnov nad Kněžnou |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°9′53″ s. š., 16°27′57″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 164 (2024)[1] |
Rozloha | 40,20 km²[2] |
Nadmořská výška | 580 m n. m. |
PSČ | 517 61 |
Počet domů | 600 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 9 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | náměstí Jindřicha Šimka 3 517 61 Rokytnice v Orl.horách podatelna@mu.rokytnice.cz |
Starosta | PhDr. Jiří Štěpán Ph.D. |
Oficiální web: www | |
Rokytnice v Orlických horách | |
Další údaje | |
Kód obce | 576701 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rokytnice v Orlických horách (německy Rokitnitz im Adlergebirge) je město v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji, asi 13 km východně od Rychnova a 9 km severně od Žamberka. Rozkládá se na rozhraní Orlických hor a Podorlické pahorkatiny při říčce Rokytence. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Město je vzhledem ke své poloze přirozeným turistickým východiskem do střední části Orlických hor.
Územní správní jednotka sestává z těchto částí: Rokytnice v Orlických horách – k. ú. Rokytnice v Orlických horách, Dolní Rokytnice v Orlických horách, Horní Rokytnice, Panské Pole (včetně osady Hanička) a Prostřední Rokytnice. Nebeská Rybná (včetně osady Hamernice) – k. ú. Nebeská Rybná.
Od 1. ledna 1981 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Říčky v Orlických horách.[4]
Sousední obecní sídla jsou Pěčín, Kunvald, Bartošovice v Orlických horách, Říčky v Orlických horách, Zdobnice a Liberk.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy jsou v rámci majetkoprávního sporu zmiňovány v zemských deskách trhová osada Rokytnice a hrad Pěčín. Samotné založení obce nelze z důvodu nedostatku pramenů blíže určit, došlo k němu v důsledku kolonizačních aktivit pánů Rychnovských z Rychnova (větev pánů z Drnholce) v podhůří Orlických hor. Rokytnice byla poté součástí rychnovského panství, z něhož se jako samostatné zboží vyčlenila teprve v roce 1487 v důsledku dělby majetku mezi příslušníky rodu Rychnovských.
Na přelomu 15. a 16. století Rokytnici vlastnila Johanka Rychnovská, která pozvedla hospodářskou úroveň panství a pokoušela se dokonce na levém břehu Divoké Orlice – zřejmě nedaleko Neratova, který existoval již v první čtvrtině 16. století – o průzkumnou důlní činnost. Jako majitelka Rokytnice se Johanka uvádí ještě v roce 1545 při obnoveném vkladu do zemských desk, ale již v roce 1548 její děti panství prodali Janu Lickovi z Rýzmburka, který vlastnil Borohrádek a malý statek Závrší s hrádkem Dřelem. Po Janovi následoval v držení Rokytnice od roku 1553 jeho syn Sigmund. Toto období je poznamenáno vleklým sporem o hranice panství, který trval prakticky celou dobu, kdy Rokytnici vlastnili Lickové. Sigmund Licek z Rýzmburka se více soustředil na rozvoj svého borohrádeckého panství a zřejmě také z tohoto důvodu v roce 1567 rokytnické panství, poněkud odlehlé od jeho hlavní domény, za 4000 kop grošů českých prodal. Rokytnice byla v trhové smlouvě výslovně uvedena jako městečko a poprvé je zde (jako "ves nová") zmíněna také Horní Rokytnice.
Novým majitelem Rokytnice se stal v roce 1567 Jáchym Maušvic z Armenruh, německý šlechtic původem z Horní Lužice. Po něm následoval jeho syn Kryštof, který nechal po roce 1600 přestavět zdejší tvrz na zámek a vydal pro Rokytnici nový církevní řád, orientovaný lutersky. Maušvicové byli totiž stoupenci Augsburské konfese. Kryštof také nechal v blízkosti zámeckého areálu postavit nový kostel Nejsvětější Trojice, který měl sloužit jako rodová hrobka a zároveň jako protestantský chrám (Kryštof svým poddaným v rámci církevního řádu nařizoval pravidlenou účast na luteránských bohoslužbách). Zřejmě ještě v průběhu stavovského povstání panství opět změnilo majitele, koupil jej Jáchym Ziegler z Kliphausen, který však již v roce 1627 celé panství směnil s Janem Mikulášem z Nostitz za jeho panství Cunewalde v Horní Lužici, odkud Nostitzové podobně jako Maušvicové pocházeli. Ota z Nostitz, syn Jana Mikuláše, se stal zakladatelem rokytnické větve rodu.
Rokytnice poté od roku 1627 až do 20. let 20. století zůstala v držení rodu Nostitzů, jehož stavební i kolonizační aktivity vedly k dalšímu rozvoji města i celého panství. V roce 1852 byla Rokytnice (doposud městečko či městys) povýšena na město, ačkoliv později tento statut na čas ztratila. V roce 1906 byla otevřena místní dráha Doudleby nad Orlicí – Vamberk – Rokytnice. Do města v té době během pobytů v blízké Německé Rybné zajížděl i profesor T. G. Masaryk.
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se tehdejší většinové německé obyvatelstvo odmítlo přihlásit k novému státu a začlenilo se do separatistické Provincie Sudetenland. Československé vojsko obsadilo Rokytnici 15. prosince 1918, pouhých 5 dní před příjezdem prezidenta T. G. Masaryka do vlasti. Rozvoj města po roce 1918 byl reprezentován stavbou nového hotelu na náměstí a opravami historických budov (kostel, zámek, Hotel Markrabě) i rozšířením místního průmyslu. Po mnichovské konferenci v září 1938 byla Rokytnice připojena k hitlerovské Třetí říši. Po skončení 2. světové války dochází v Rokytnici i v okolí k velkému úbytku obyvatelstva způsobeném odsunem německého obyvatelstva. Teprve v roce 1971 byl Rokytnici znovu přiznán status města, který po válce nebyl obnoven. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byla v Rokytnici umístěna sovětská vojenská posádka, k jejímuž odsunu došlo teprve v roce 1991. Po roce 1989 se město rozvíjí jako turistické středisko a centrum východní části Orlických hor.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 4 089 | 4 395 | 4 161 | 3 801 | 3 416 | 3 125 | 3 028 | 2 175 | 1 954 | 1 825 | 1 896 | 1 964 | 2 513 | 2 513 | 1 926 |
Počet domů | 698 | 721 | 692 | 713 | 682 | 701 | 702 | 553 | 354 | 319 | 328 | 381 | 564 | 564 | 600 |
Městem prochází nebo do města vedou krajské silnice II. třídy č. 310 a č. 319.
Ve městě se nachází koncová železniční stanice jednokolejné neelektrizované regionální dráhy č. 023 Doudleby nad Orlicí - Vamberk - Rokytnice v Orlických horách. Vedle železniční stanice se nachází autobusový terminál. Ve vlacích a autobusech veřejné dopravy platí integrovaný dopravní systém IREDO.