Rorýs bělokrký | |
---|---|
rorýs bělokrký | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | svišťouni (Apodiformes) |
Čeleď | rorýsovití (Apodidae) |
Rod | rorýs (Streptoprocne) |
Binomické jméno | |
Streptoprocne zonaris (Shaw, 1796) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rorýs bělokrký (Streptoprocne zonaris) je pták z řádu svišťounů (Apodiformes). Je zástupce rodu Streptoprocne.
Rorýs bělokrký je velký druh rorýse, dosahuje velikosti 20–22 cm a hmotnosti 90–125 g. V oblastech výskytu rorýse bělokrkého se jedná o největší druh rorýse. Výjimku tvoří pouze jihozápadní Mexiko, kde se vyskytuje příbuzný rorýs mexický (Streptoprocne semicollaris), který je ještě o trochu větší a který je jedním ze dvou největších druhů rorýsů světa. Rozpětí křídel je mezi 45 a 55 cm.[2] Ocas je jen lehce vykrojen a často se jeví hranatý.
Šat dospělých jedinců je černý, na zádech s modravým leskem. Krk obepíná bílý obojek, který je širší a tmavší na hrudi více než na zátylku. Šat mladých jedinců je matnější a obojek je nevýrazný nebo chybí.
Rorýsi bělokrcí si staví miskovitá hnízda z bláta, mechu a chitinu na římsách a v koutech jeskyní, obvykle za vodopády. Hnízdo má v průměru 120–170 mm a je 30–90 mm hluboké. Snůška má 2 bílá vajíčka. Probíhá v březnu a červenci. Žije jako stálý pták v horách a na jejich úpatích od Mexika po Argentinu, na Velkých Antilách a Trinidadu. Potravu ale hledá v rozsáhlejší oblasti, včetně nižších poloh.
Jedná se o pospolitý druh s hejny o 100 a více jedincích, často s jinými druhy rorýsů. Jeho let je rychlý a přímý. Dosahuje v letu rychlostí 70 až 100 km/h.
Potravu hledá v letu. Živí se hmyzem.
V Mexiku jsou hnízda pleněna vačicí virginskou, mladé ptáky loví po výletu z hnízd sokol stěhovavý.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku White-collared swift na anglické Wikipedii.