Rosice

Další významy jsou uvedeny na stránce Rosice (rozcestník).

Rosice
Pohled od jihu
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Rosice
Obec s rozšířenou působností	Rosice (správní obvod)
Okres	Brno-venkov
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°10′56″ s. š., 16°23′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	6 738 (2024)[1]
Rozloha	12,74 km²[2]
Katastrální území	Rosice u Brna
Nadmořská výška	326 m n. m.
PSČ	665 01
Počet domů	1 475 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	14
Kontakt
Adresa městského úřadu	Palackého nám. 13 665 01 Rosice u Brna [e-mail]
Starostka	Andrea Trojanová
Oficiální web: www.rosice.cz
Rosice
Další údaje
Kód obce	583782
Kód části obce	412031
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rosice (německy Rossitz) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, 16 km západně od Brna. Leží v katastrálním území Rosice u Brna, tento název nese i místní pošta a železniční zastávka. Žije zde přibližně 6 700^[1] obyvatel.

Název

Název osady byl odvozen od osobního jména, které znělo buď Ros (což byla domácká podobě jména Rostislav či Rostimír) nebo Rosa (které vzniklo odvozením od zmíněného Ros nebo bylo totožné s obecným rosa). Jméno (výchozí tvar byl Rosici) bylo původně vlastně označením obyvatel osady a znamenalo „Rosovi lidé“.^[4]

Přírodní poměry

Rosice se nacházejí v Boskovické brázdě, na soutoku říčky Bobravy s Říčanským potokem.

Znak

Modrý štít, ve kterém je uprostřed vyobrazena vpravo plovoucí štika přirozené podoby a barvy s oranžovým okem a červenou zřítelnicí, s oranžovými ploutvemi a ocasem. Na horním kraji štítu vroubeného ozdobným bronzovým okrajem je posazena stříbrná zděná koruna s pěti viditelnými zuby.^[5]

Historie

Rosice ke konci 19. století

První dochovaná zmínka o Rosicích se nalézá v listině z roku 1259, v níž jsou zmiňováni majitelé místního hradu bratři Bohuš a Hartman s přídomkem z Rosic. Ve 14.–15. století patřily Rosice Hechtům z Rosic, jejichž erb zdobila stříbrná štika v červeném poli.

Rosice se postupně vyvinuly v městys. V roce 1880 se jejich součástí stala vesnice Pendrov, nacházející se v údolí Bobravy. Roku 1907 byly Rosice císařem Františkem Josefem I. povýšeny na město a obdržely městský znak. Od roku 1921 do roku 1996 zde fungovala sklárna.^[6]

Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 byly součástí města Rosice také Tetčice.^[7]

Od roku 2003 jsou Rosice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 24 obcí. K 5. lednu 2011 vstoupila v účinnost změna hranice mezi Rosicemi a sousední obcí Tetčice, uskutečněná na základě vzájemné dohody o změně společných hranic ze dne 12. října 2010.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)^[8][9]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	3 676	3 058	3 055	3 398	3 817	4 109	4 984	4 634	4 819	4 396	4 978	4 985	5 296	5 740	6 600
Počet domů	257	267	290	370	433	512	803	976	1 018	921	961	1 081	1 140	1 266	1 475

Vývoj počtu obyvatel

Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Doprava

Dnes již bývalý areál sklárny Rosice

Rosice protíná silnice první třídy 23 (Brno, dálnice D1 – Kývalka – Náměšť nad Oslavou – Třebíč). Nájezd na dálnici D1 u Kývalky (exit 182) je od Rosic vzdálen 6 km. Městem prochází železniční trať Brno – Jihlava (č. 240), místní zastávka se jmenuje Rosice u Brna.

Rosice jsou obsluhovány Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje v zóně 425. Spojení zajišťují (stav k 1. 10. 2006) vlaky na lince S4 (Brno – Náměšť nad Oslavou) a autobusové linky 405 (Zastávka – Rosice – Brno), 406 (Ivančice – Rosice – Brno), 421 (Lukovany – Rosice), 423 (Mohelno – Ivančice – Rosice) a 153 (Tišnov – Rosice – Ivančice). V sousedních obcích Zastávka a Tetčice jsou přestupní uzly IDS JMK, kde je možné přestoupit na vlak linky S4.

Přes Rosice vede několik cyklotras, z toho některé částečně značené a připravované:

• cyklotrasa 5171: Veverská Bítýška – Šmelcovna – Javůrek – Rosice – Tetčice – Dolní Kounice – Pohořelice
• cyklotrasa 5172: Tišnov – Veverská Bítýška – Rosice – Bratčice – Židlochovice
• cyklotrasa 5173: Zastávka (rozcestí u Rosic) – Oslavany – Biskoupky

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rosicích.

• Zámek na kopci nad soutokem Bobravy s Říčanským potokem je dominantou města. Místní hrad byl přestavěn na zámek pravděpodobně za Pertolda z Lipé. Další přestavba do renesančního slohu proběhla za Žerotínů v 17. století. Posledním soukromým majitelem zámku byl Mořic Arnold baron de Forest-Bischofsheim, který vzdoroval pozemkové reformě, ale nakonec majetek odprodal státu. Dnes na zámku sídlí městská knihovna, Středisko volného času (dříve Dům dětí a mládeže) a od října 2010 zprovozněné Zámecké kulturní centrum. Od dubna do října je veřejnosti přístupná zámecká expozice. Jižní křídlo zámku využívá obecní úřad s rozšířenou působností.
• Děkanský a farní kostel sv. Martina stojí na návrší jižně pod zámkem, obklopen bývalým hřbitovem. Původně románský kostel je pozdějšími přístavbami upraven v kombinaci gotického a renesančního stylu. Je nejstarší stavbou ve městě.
• Poutní kaple Nejsvětější Trojice na jižním návrší města založil majitel rosického panství Jiří Hausperský z Fanalu v 18. století. Ke kapli vede chráněná lipová alej s křížovou cestou, oficiálně registrovaná pod jménem Lipové stromořadí v Rosicích.
• Kašna se sochou slovanské bohyně Živěny na náměstí byla instalována roku 1868 při příležitosti otevření prvního městského vodovodu. Původně byla umístěna v Brně na Lidické ulici.
• Pranýř pod radnicí není používán od zrušení místního hrdelního soudu roku 1752. Na současné místo byl postaven roku 1959.^[10]
• V Rosicích také sídlí včelařské muzeum s knihovnou Českého svazu včelařů a včelařskou chovatelskou stanicí.^[11]
• Na poli pod Oborou roste památná hrušeň polnička, evidovaná v seznamu památných stromů jako Hrušeň pod Oborou.
• Na ulici Litostrovské roste u křižovatky památný strom jírovec maďal evidovaný pod názvem Strážná paní.

Osobnosti

• Jan Bobrovský (* 1945), basketbalový hráč a trenér
• Zdenek Bobrovský (1933–2015), basketbalista
• Karel Franz ml. (1864–1933), lékař, odborník v léčbě tuberkulózy
• Antonín Kolek (1895–1983), spisovatel
• Vladimír Koukal (1931–1961), kněz
• Vladimír Malacka (1893–1960), hudební skladatel
• Oldřich Med (1914–1991), salesiánský kněz, spisovatel
• Miroslav Mikulášek (* 1930), vysokoškolský učitel, literární vědec a rusista
• Jindřiška Smetanová (1923–2012), spisovatelka, scenáristka
• Emil Vaňura (1899–2003), diplomat
• Vilém Vaňura (1908–1982), hudební skladatel
• Antonín Zhoř (1896–1965), spisovatel
• Ladislav Krejčí (* 1999), fotbalista

Sport

• FC Slovan Rosice – fotbalový klub
• HC Štika Rosice – hokejový klub, založený v roce 2013
• HCM Slovan Rosice – hokejový klub, zaniklý v roce 2009
• Streetsurvival Rosice – zápasnický klub se zaměřením na MMA a BJJ
• Florbal Rosice – mládežnický florbalový klub, založený v roce 2021

Galerie

• 
  Pohled od jihovýchodu
• 
  Radnice
• 
  Kašna před radnicí a Rahnův palác
• 
  Kašna na náměstí se sochou bohyně Živěny
• 
  Zámek
• 
  Nádvoří zámku
• 
  Zámecké kulturní centrum
• 
  Kaple Nejsvětější Trojice

Partnerská města

• Lainate, Itálie
• Strenči, Lotyšsko
• Rimóc, Maďarsko^[12]

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Dostupné online.
4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 378.
5. DŘÍMAL, Jaroslav a kol. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Brno : Blok, 1979. s. 98.
6. Archivovaná kopie. www.kic.rosice.cz [online]. [cit. 2011-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-21. 
7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 575.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
9. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Rosice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
10. Pranýř [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 
11. Včelařské muzeum. www.kic.rosice.cz [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 
12. Partnerská města a obce. www1.rosice.cz [online]. [cit. 2018-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-28. 

Literatura

• Kolektiv autorů. Rosice 100 let městem : 1907–2007 : almanach sestavený u příležitosti 100. výročí povýšení Rosic na město. Rosice : Kulturní informační centrum Rosice, 2007. ISBN 978-80-254-0997-8.
• ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. Pelhřimov : Nová tiskárna Pelhřimov, 2005. ISBN 80-86559-15-7.
• JANELE, Josef. Město Rosice: Nástin dějepisný a statistický. Rosice: Městská rada Rosice, 1907. 62 s. Dostupné online. 
• KOLEK, Antonín. Rosice během staletí. Rosice : Gloria, 1994.

Související články

• Římskokatolická farnost Rosice u Brna

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Rosice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Rosice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Náhled aktuální katastrální mapy v ČÚZK Archivováno 3. 4. 2017 na Wayback Machine.
• Kulturní informační centrum Rosice
• Zámek Rosice Archivováno 4. 6. 2011 na Wayback Machine.
• rosicko.cz – Regionální portál Rosicka

Autoritní data	Biblio: d020172d-1b75-439f-a839-596ded32312f, 6cf59817-8c18-47ad-87c3-91cf93152509 NKC: ge130662 NLI: 987011900276705171 VIAF: 417144783016465467238

Portály: Geografie | Morava