Rosolovka mozkovitá | |
---|---|
Rosolovka mozkovitá | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | Stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
Podtřída | Tremellomycetidae |
Řád | rosolovkotvaré (Tremellales) |
Čeleď | rosolovkovité (Tremellaceae) |
Rod | rosolovka (Tremella) |
Binomické jméno | |
Tremella mesenterica Retz., 1769 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica Retz.,1769) je nejedlá dřevokazná houba z čeledi rosolovkovitých.
Má 2 až 4 cm široké plodnice, jsou zlatožluté až žlutooranžové, rosolovité, rozdělené v hojné, mozkovitě zprohýbané laloky. Roste běžně od podzimu do jara na suchých nebo opadavých větévkách listnatých stromů, zvláště dubů.
Tuto houbu uvádí jako léčivou r. 1940 Z. Stach takto: "Plodnice obsahuje tremellin; lidové lékařství používá plodnic jako obkladů na zanícené oči a ochromeniny. Plodnice obou hub (tj. ucha Jidášova i rosolovky mozkovité) jsou pružné, obsahují hojnost vody a přiložené na tělo příjemně chladí. Chemické látky v nich obsažené nejsou dosud dobře známé svými účinky na organismus. Účinek obou hub je rovný účinku studeného obkladu, jest však pravděpodobné, že účinkují i některé látky v houbách obsažené na ústrojí nervové i tkaniva, a to hlavně při používání hub na ochromeniny."