Rozrazil lékařský

Jak číst taxoboxRozrazil lékařský
alternativní popis obrázku chybí
Rozrazil lékařský (rostlina na obrázku v pozadí)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďjitrocelovité (Plantaginaceae)
Rodrozrazil (Veronica)
Binomické jméno
Veronica officinalis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozrazil lékařský (Veronica officinalis) je vytrvalá léčivá rostlina z čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae). Ve starších taxonomických systémech byl řazen většinou mezi krtičníkovité (Scrophulariaceae).

Lidové názvy

[editovat | editovat zdroj]

Přítržník, přítržný kořen, veronika, tržník, hušec, ochvatná zelina, utrhlec, potrhlec, úřečník, úložník, pršidlo, pršavka, bouřka.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Rozrazil lékařský je vytrvalá, nižší až středně velká bylina. Větvený kořen s četnými postranními kořeny vytrvává na stanovišti. Brzy na jaře z kořene vyrůstá jednoduše větvená a řídce chlupatá listnatá lodyha, která se rozděluje na dvě části: dolní část, která je poléhavá a zakořeňující, a horní část, která stoupá nahoru a je zakončena květenstvím. V květenství stonek dorůstá do výšky až 50 cm. [1] Listy lodyhy jsou vstřícné a roztroušeně chlupaté. [2] Tvar čepele je elipsovitý až široce kopinatý, zaokrouhlený až tupě špičatý.

Květenství rozrazilu jsou husté, obvykle vstřícné úžlabní hrozny, které se v době plodu prodlužují. Obvykle také vyrůstají střídavě z úžlabí listů. Květenství čítá 15–35 květů.

Květy této byliny jsou oboupohlavné, drobné, dvouobalné a stopkaté. Vyrůstají z úžlabí listenů. Kalich je čtyřdílný a koruna zvonkovitě rozšířena. Horní plátek koruny je největší, protože se jedná o srůst dvou plátků. Barvy koruny mohou být od bledě modré, přes fialovou až bílé. Dvě tyčinky jsou přirostlé ke koruně a spolu s ní opadávají. Prašníky vyčnívají daleko z květů. Pestík má svrchní semeník, který je srdčitého tvaru a má dvě pouzdra. Krátká čnělka je ukončena nedělenou bliznou. [3]

Plodem je tobolka, která se po uzrání otevírá dvěma chlopněmi. Poté vypadávají drobná lehká plochá semena, která jsou roznášena větrem nebo stékající vodou.

Tato bylina se vyskytuje v lesích, chudých loukách a vřesovištích. Většinou se také jedná o stanoviště suchá a chudá na živiny, proto z naší intenzivně využívané kulturní krajiny ustupuje. Vyhledává spíše polostín a vyhýbá se vlhkým místům. Kvete v červnu až srpnu. [4]

Vyskytuje se téměř v celé Evropě. V České republice se vyskytuje zejména v nížinách, ale i ve vyšších polohách. Vzácně se vyskytuje na vápnitých půdách.

V 16. století botanik Hieronymus Bock označoval tuto bylinu jako lidový léčivý prostředek. Rozrazil lékařský snižuje obsah cholesterolu v krvi, potlačuje bronchitidu, astma a záněty v trávicím traktu. Blahodárně působí také na močové kameny a záněty močových cest. Detoxikuje organismus, podporuje vykašlávání, léčí revmatismus a kožní potíže, jak vnitřně tak i zevně. Používá se i na bolest hlavy.

Účinné látky rozrazilu jsou třísloviny, hořký glykosid aukubin, hořčiny, řada organických kyselin včetně vitaminu C, pryskyřice, vosky, saponiny, silice a další. [5]

Dnes se už používá méně a přidává se do čajových směsí. Mladá nať se používala i do jarních salátů a polévek. Vnitřně se používá dvouminutový odvar z natě nebo čerstvá šťáva. Zevně pak 5–10 minut uvařený odvar jako kloktadlo, na výplachy a obklady. [6]

  1. Veronica officinalis - rozrazil lékařský [online]. Herbář Wendys [cit. 2012-04-17]. Dostupné online. 
  2. DREYER, Eva-Maria; DREYER, Wolfgang. Poznáváme květiny v naší přírodě. 1. vyd. Praha - Plzeň: Pavel Dobrovský-Beta a Jiří Ševčík, 2006. 129 s. ISBN 80-7306-253-4. 
  3. HRON, František; ZEJBRLÍK, Otakar. Rostliny strání, skal, křovin a lesů. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 404 s. 14-168-87. 
  4. Rozrazil lékařský [online]. Atlas rostlin [cit. 2012-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-17. 
  5. Rozrazil lékařský (Veronica officinalis) [online]. Celostní medicína, 07.01.2009 [cit. 2012-04-17]. Dostupné online. 
  6. PAUKERTOVÁ, Ivana. Přírodou za léčivými rostlinami. 1. vyd. Praha: FORMATA, 2000. 95 s. ISBN 80-86113-26-4. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]