Rudolf Deyl mladší

Rudolf Deyl mladší
Rudolf Deyl ml. hraje ve snímku „I andělé ztrácejí trpělivost“ úředníka úrazové zábrany
Rudolf Deyl ml. hraje ve snímku „I andělé ztrácejí trpělivost“ úředníka úrazové zábrany
Narození6. července 1912
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. listopadu 1967 (ve věku 55 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov[1]
Alma materVyšší odborná škola grafická a Střední průmyslová škola grafická
Choť
RodičeRudolf Deyl starší
PříbuzníEva Deylová – Skálová (sestra)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Deyl (6. července 1912 Praha[2] – 21. listopadu 1967 Praha) byl český herec. Jeho otec Rudolf Deyl starší (1876–1972) byl také známý český herec, jeho matka Otilie, rozená Spurná (* 1878) byla také herečka. Herečkou byla i jeho sestra Eva Deylová – Skálová.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Ve svém životě prošel řadou českých divadelních scén (kromě Prahy působil také v Brně a Ostravě),[3] v době své smrti byl členem Městských divadel pražských, kde byl v angažmá od roku 1959.[4]

Byl i poměrně oblíbeným filmovým, televizním, rozhlasovým a dabingovým hercem. Hrál například v legendárním sci-fi filmu Ikarie XB 1, i v dalším Zemanově vědecko-fantastickém filmu pro děti Ukradená vzducholoď, ve filmu Dědeček, Kylián a já atd. Snad vůbec nejznámější je jeho role jako padouch Doug Badman, ve slavném filmu Limonádový Joe aneb koňská opera.

Hrob Deylů na Vyšehradském hřbitově

Nezapomenutelným se stal i jeho charakteristický hlas, který také propůjčoval jiným filmovým postavám, do paměti dětí se v 60. letech 20. století zapsal jakožto nezaměnitelný hlas dvou medvídků v animovaném seriálu Pojďte pane, budeme si hrát režiséra Břetislava Pojara – tento seriál už v důsledku úmrtí nedokončil. V roce 1962 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.[5]

Televize

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ hrob herce Rudolfa Deyla ml. na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-24. 
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Ludmily na Vinohradech v Praze
  3. ↑ Český film : herci a herečky I, s. 193.
  4. ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8.
  5. ↑ Postavy brněnského jeviště I, s. 796.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 118, 128, 144, 152–5
  • B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 178, 291
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str.  255
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 29, 44, 132, 262, 287, 291, 373, 386–7, 393, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 1, 40, 115, 142, 263, 339, 505.
  • Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 112, ISBN 80-207-0419-1
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 193–195.
  • Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 388, 433
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 402, 515–6, 660, 661
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 73
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 120. 
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 792–796.
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 82–3, 87, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 351
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 233. 
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 64, 84, 86, 181, ISBN 80-207-0485-X
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 260, 284, 286–7, 298, 316–7, 334, ISBN 80-85625-19-9
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D–Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 193–194. 
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.