Rusko-perská válka (1804–13) | |||
---|---|---|---|
konflikt: Rusko-perské války, Kavkazská válka a Napoleonské války | |||
Obraz malíře Franze Roubauda ilustruje epizodu u řeky Askerna, kde se Rusům podařilo odrazit útok větší perské armády po dobu dvou týdnů. Vytvořili "živý můstek", takže dvě děla mohla být přepravena přes jejich těla. | |||
Trvání | 1804–1813 | ||
Místo | Předkavkazsko, Zakavkazsko, severní Írán | ||
Výsledek | Ruské vítězství[1] Gulistánská dohoda | ||
Změny území | Persie byla nucena postoupit dnešní Gruzii, Dagestán, většinu Ázerbájdžánu a části severního Arménie Rusku.[2] | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rusko-perská válka z let 1804 až 1813 představovala jednu z mnoha válek mezi Perskou říší a carským Ruskem a začala, jako mnoho z jejich válek, sporem o území. Nový perský vládce Fát Alí Šáh chtěl upevnit nejsevernější oblasti svého království – dnešní Gruzii, která byla připojena carem Pavlem I. několik let po rusko-perské válce z roku 1796. Stejně jako jeho perský protějšek byl i car Alexandr I. Pavlovič novým vládcem na trůně a také tak odhodlaný kontrolovat sporná území.
Válka skončila v roce 1813 Gulistánskou dohodou, která postoupila zmíněné území Gruzie carskému Rusku a také íránské území Dagestán, které dnes tvoří menších částí Arménie a většinu dnešního Ázerbájdžánu, tedy tehdejší chanáty Širvanský, Baku, Derbentský, Karabašský, Gandžinský, Šekský, Qubský a části Talyšského chanátu.[3]