Ruský kříž (demografie)

ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Tento článek je o demografickém pojmu. O ruském kříži jako náboženském symbolu pojednává článek Ruský kříž.
„Ruský kříž“; černá křivka reprezentuje dynamiku úmrtnosti, červená odpovídá porodnosti (na 1 000 obyvatel).
Další vývoj „ruského kříže“ (znázorněn vývoj po roce 2008).
„Demografický kříž“ není omezen pouze na Rusko, další země bývalého východního bloku, státy na Balkáně a země jižní Evropy – v 70. letech 20. století došlo k tomuto trendu i v Německu („německý kříž“), a to v důsledku dřívějšího demografického přechodu.[1]

Ruský kříž (rusky русский крест, russkij krest), známý také jako kříž smrti, je označení demografického trendu, ke kterému došlo v Rusku a mnoha dalších zemích bývalé Varšavské smlouvy.[2][3][4][5] V Rusku počínaje rokem 1988 klesala porodnost rodilých Rusů (stejně jako v případě většiny ostatních etnických skupin evropské části bývalého Sovětského svazu), zatímco s rokem 1991 (kdy došlo k rozpadu Sovětského svazu) začala stoupat úmrtnost.

V roce 1992 počet zemřelých převýšil počet narozených a v menší či větší míře tento trend pokračoval až do roku 2013. Když se vývoj počtu narozených a zemřelých vynese do lineárního grafu počínaje polovinou 80. let 20. století, přímky se protnou v roce 1992, odtud také název.[6]

Přispívající faktory

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Alkohol v Rusku a Zdraví v Rusku.
Přirozený přírůstek obyvatelstva na Ukrajině od roku 1950 – „ruský kříž“ se nevztahuje pouze na Rusko.[3][4][5]
     Porodnost
     Úmrtnost
     Přirozená změna

Vědci se snaží spojit příčinnou souvislost mezi oběma trendy s katastrofálním nárůstem spotřeby alkoholu, ke kterému došlo v Rusku po zániku Sovětského svazu a následné deregulaci ruského trhu s alkoholem.[7]

Podle výzkumu to souvisí se skutečností, že v postsovětském Rusku je jeden z nejvyšších výskytů nemocí souvisejících s alkoholem na světě, což přispívá k vysoké úmrtnosti v tomto regionu. Redukce problémů spojených s alkoholem by mohla mít silný vliv na pokles úmrtnosti. Andrej Korotajev a Daria Chaltourina analyzovali věrohodnost aplikace obecných zásad alkoholové politiky na Ruskou federaci.[8]

Dokázali, že přístupy k politice v oblasti alkoholu lze provádět stejnými způsoby jako v jiných zemích. Podle Korotajeva je navíc třeba věnovat zvláštní pozornost snižování spotřeby destilátů,[9] nelegální výrobě alkoholu, spotřebě nealkoholických nápojů a prosazování platných vládních nařízení.[8]

Mezi další faktory vysvětlující příčinu vzniku ruského kříže patří:

  • dramaticky nízká výše plodnosti, zejména kolem roku 2000, kdy se přiblížila těsně k úrovni jednoho dítěte na ženu, tedy polovině reprodukce
  • pokles porodnosti v 60. letech 20. století, který se následně projevil snížením počtu žen v plodném věku v 90. letech 20. století
  • velmi vysoká porodnost mezi koncem ruské občanské války (1920) a začátkem zapojení Ruska do druhé světové války (1941), jež dala vzniknout velké kohortě nyní starších lidí, která vymřela v průběhu 90. let 20. století a prvního desetiletí 21. století
  • porodnost v letech 1945–1990, která se většinou pohybovala kolem úrovně reprodukce, zejména od 60. let 20. století

Ruský kříž se neomezuje pouze na Rusko, vyskytl i v jiných zemích, nejčastěji v době pádu Sovětského svazu (stejně jako v Rusku). Mezi tyto země patří například Bělorusko, Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Srbsko a Ukrajina.[2]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russian Cross na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Bevölkerung. Statistisches Bundesamt [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b KOROTAYEV, Andrey. Russian Demographic Crisis in Cross-National Perspective. In: Russia and Globalization. Baltimore: Johns Hopkins University Press.. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2024-04-19]. 
  3. ↑ a b Демоскоп Weekly - Приложение. Информационно-аналитическая система. 4.. www.demoscope.ru [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Демоскоп Weekly - Приложение. Информационно-аналитическая система. 4.. www.demoscope.ru [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Державна служба статистики України. www.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ World Bank Open Data. World Bank Open Data [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ Russia and Globalization: Identity, Security, and Society in an Era of Change | Wilson Center. www.wilsoncenter.org [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b Archivovaná kopie. ehp.sagepub.com [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-01. 
  9. ↑ KOROTAYEV, Andrey. Distilled Spirits Overconsumption as the Most Important Factor of Excessive Adult Male Mortality in Europe // Alcohol and Alcoholism 2018, 53(6) 742–752. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2024-04-19]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]