Ryzec syrovinka | |
---|---|
Ryzec syrovinka (Lactarius volemus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (Agaricomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | holubinkotvaré (Russulales ) |
Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
Rod | ryzec (Lactarius) |
Binomické jméno | |
Lactarius volemus L. Fr. (1838) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ryzec syrovinka (Lactarius volemus, někdy pouze syrovinka) je jedlá houba z čeledi holubinkovitých rostoucí v mírném podnebném pásu.
Má žlutooranžový až hnědý klobouk, na jeho dolní straně jsou bílé, posléze žlutavé lupeny. Při poranění roní bílé lepkavé mléko. Bývá široký 8 – 14 cm.
Třeň je tlustý, hladký, rovný, plný, kratší 5 – 10 cm a tlustý 1,5 – 2,5 cm. Barva stejná jako klobouk, ale světlejší.
Dužnina i mléko jsou, obzvláště ve stáří, nápadné značně aromatickou vůní, jež je obvykle charakterisována jako slanečková [1][2][3].
Výtrusy jsou velké 8 – 12 x 7 – 11 mikrometru, jemné, bezbarvé. Výtrusný prach je krémový až světle okrový.
Záměna je možná s ryzcem ryšavým (latinsky: Lactarius rufus) nebo ryzcem hnědým (latinsky: Lactarius helvus).[4]
Vyskytuje se vesměs nepříliš hojně v listnatých i jehličnatých lesích, od července do října.[1][2]
Ryzec syrovinka je jedlý, velice vyhledávaný a oblíbený. Pojídat je ho možno i za syrova, obyčejně se však kuchyňsky připravuje, např. opéká. [3]