SET 10

SET 10
SET 10 s motorem Gipsy Major
SET 10 s motorem Gipsy Major
UrčeníCvičný letoun
VýrobceSocietatea pentru exploatări tehnice (SET)
ŠéfkonstruktérGrigore C. Zamfirescu
První let1932
UživatelRumunsko
Vyrobeno kusů2 prototypy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

SET 10 bylo cvičné letadlo pro základní výcvik z počátku 30. let 20. století, postavené v Rumunsku společností Societatea pentru Exploatări Tehnice (SET) popř. též zvaná Fabrica de Avioane SET inginer Grigore Zamfirescu.[1] Společnost SET (Společnost pro technický rozvoj) založil v Bukurešti v roce 1923 diplomovaný inženýr Grigore C. Zamfirescu.[2] Letoun byl určen pro výcvik v rumunských aeroklubech a v letectvu.

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Navzdory "nabitému" harmonogramu výroby si našel inženýrský tým továrny SET také čas a zdroje pro navrhování a stavbu několika pozoruhodných prototypů. V roce 1932 byly postaveny dva prototypy experimentálního, cvičného letounu SET 10. Ten byl následován párem podobně číslovaných stíhacích trenérů SET X. Ačkoli některé zdroje uvádějí, že v letech 1932-1933 bylo postaveno celkem 10 letadel SET 10 a 20 letadel SET X, neobjevily se žádné jasné důkazy, které by prokazovaly, že tato šarže byla skutečně objednána nebo byla výroba provedena a dodána.[2]

Letoun SET 10 vznikl jako experimentální letoun pro základní výcvik. Byly postaveny dva prototypy pro různé druhy zkoušek. Podle[1] byl první prototyp poháněn motorem Walter Mars, 2.prototyp a sériové kusy měly mít motor de Havilland Gipsy Major[3] resp. licenční motor IAR 4-G1, což byla rumunská licence motoru de Havilland Gipsy Major. S tímto v mírném rozporu jiný zdroj[4] nabízí v listopadu 1934 letoun SET 10 pro použití jako školní, turistické a akrobatické letadlo s devítiválcovým hvězdicovým motorem Walter Mars I o výkonu 108 kW (145 k). Pro úplnost je třeba dodat, že v roce 1934 se Walter Mars již nevyráběl a byl nahrazen jeho nástupcem Walter Gemma.

SET 10, trojrozměrná skica letounu s motorem Gipsy Major

Popis letounu

[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce letounu SET 10 byla odvozena z předchozího dvoumístného dvouplošníku SET 7. SET 10 však byl podstatně menší, jednomotorový cvičný letoun se zdvojeným řízením pro výcvik rumunských vojenských pilotů. Pilot a instruktor seděli v tandemových otevřených kokpitech. Oproti předchozímu typu měl nově zkonstruované horní křídlo. Bylo zúžené na odtokové hraně křídla a "vykrojené" nad kokpity, aby se zlepšila viditelnost pro oba členy posádky.

Byl to konvenční dvouplošník s křídly vyztuženými N-vzpěrami. Byl vybaven pevným podvozkem na trubkové konstrukci a s konvenční ostruhou na zádi trupu.

Použití

[editovat | editovat zdroj]

I když byly vyrobeny dva prototypy (s různými motory) letoun nebyl schválen pro sériovou výrobu resp. nebyla předložena objednávka na jeho výrobu rumunským ministerstvem letectví a námořnictva. Rovněž tak rumunský letecký rejstřík žádný letoun SET 10 neuvádí.[5]

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]
SET 10 s motorem Walter, trojrozměrná skica (L'Aéro, listopad 1934)

Údaje pro 1. a (2.) prototyp dle[4][6][7]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Cestovní rychlost: 165 (160) km/h ve 2000 m
  • Max. rychlost: 180 (177) km/hod
  • Minimální rychlost: 66 km/h
  • Maximální dostup: 5 500 (5 000) m
  • Dolet: 500 km
  • Vytrvalost: 3 h 20 min
  • Stoupavost:
    • do 2000 m 9 minut
    • do 4000 m 28 minut

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku SET 10 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b RAK, Milan. SET-10 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2007-09-25 [cit. 2019-12-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Romania's Aircraft Production. The First Twenty-Five Years (anglicky) [online]. [cit. 2019-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. 
  3. ↑ SET 10 [online]. Уголок неба (airwar.ru), 2004 [cit. 2019-12-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Industria Aeronautica Romana - La Fabrique d'Avions SET. L'Aéro. 1934-11-30, čís. 169, s. 6. Dostupné online. 
  5. ↑ Civil Aircraft Register - Romania [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-12-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ GREY, C.G.; BRIDGMAN, Leonard, eds. (1937). Jane's all the World's Aircraft 1937. London: Sampson Low, Marston & company, ltd. S. 255c.
  7. ↑ GUGJU, Ion; IACOBESCU, Gheorghe; IONESCU, Ovidiu. (1974) Romanian Aeronautical Constructions 1905–1974. Editura Militară. București. 387 s. ASIN: B0006CM54Q. s. 134-135.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation (anglicky). London: Studio Editions. str. 430–31.
  • NOËL Jean, PASSINGHAM Malcom. Les avions militaires Roumains de 1910 à 1945 (francouzsky), Le Fana de l'Aviation, No. 241, prosinec 1989, s. 33

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]