SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia
 SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia | |
| Základní údaje | |
|---|---|
.svg){kind=small} | |
| Typ | pancéřový křižník |
| Zahájení stavby | 6. září 1891 |
| Spuštěna na vodu | 29. dubna 1893 |
| Uvedena do služby | 24. března 1895 |
| Osud | sešrotován 1920 |
| Následovník | SMS Kaiser Karl VI. |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 5270 t |
| Délka | 106,6 m |
| Šířka | 16,2 m |
| Ponor | 6,5 m |
| Pohon | 7171 kW |
| Rychlost | 19,4 uzlů |
| Posádka | 504 |
| Pancíř | paluba 39–57 mm boky 100 mm kasematy 80 mm velitelská věž 50 mm |
| Výzbroj | 2× 240mm L/35 kanón Krupp (2×1) 8× 150mm L/35 kanón Krupp (8×1) 18× 47mm kanón (18×1) 4× torpédomet |
SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia byl první postavený pancéřový křižník Rakousko-uherského námořnictva. Ve službě byl v letech 1895–1917. Účastnil se potlačení Boxerského povstání a první světové války. V jejím průběhu byl vyřazen a po válce předán v rámci reparací Velké Británii, která jej nechala sešrotovat.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]
Postaven byl v letech 1891–1894 loděnicí Stabilimento Tecnico Triestino v Terstu. Autorem projektu lodi byl inženýr Josef Kuchinka, ředitel námořního arzenálu v Pule.[1]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Hlavní výzbroj tvořila dvě Kruppova 240mm děla (délka hlavně 35 ráží) v barbetách na přídi a zádi lodi. Sekundární ráží bylo osm 150mm děl, které doplňovalo osmnáct 47mm děl, dvě bronzová 70mm děla (v člunech), dva kulomety a čtyři torpédomety (v přídi, zádi lodi a na obou bocích).[2]
Při modernizaci byla 240mm děla nahrazena stejným počtem děl ráže 190 mm ze Škoda Plzeň, počet 47mm děl se snížil o čtyři a byl demontován i jeden z torpédometů.[2]
Pancéřová paluba pokrývala celou délku lodi a skládala se ze dvou segmentů. Rovná část (3/5 délky lodě) o síle 37 mm byla 30 cm pod čárou ponoru. Boční části o síle 57 mm byly šikmé a na obšívku trupu se napojovaly 1,3 metru pod čarou ponoru. Prostor nad šikmou částí paluby vyplňovaly uhelné bunkry. Boční pancéřový pás z tvrzené oceli měl sílu 100 mm, délku 63 metrů a výšku 2,9 metru.[3] Na koncích ho uzavíraly přepážky. V místech barbet věží a kasemat byl boční pás zvýšen až k hlavní palubě. Pancíř barbet měl sílu 100 mm a dosedal na pancéřovou palubu. Děla měla ocelové štíty.[2] Kasematy měly 80mm pancéřování a 40mm silné pancéřové přepážky. Velitelská věž byla chráněna 50mm pancířem. Toto loď byla první velkou válečnou lodí rakousko-uherského válečného námořnictva, která byla postavena výhradně z pancéřových plechů Vítkovických železáren.[4]
Operační nasazení
[editovat | editovat zdroj]
V letech 1900–1902 byl křižník Kaiserin und Königin Maria Theresia nasazen při potlačování Boxerského povstání v Číně. Z Rakousko-uherských lodí se na operacích podílely ještě křižníky SMS Kaiserin Elisabeth, SMS Zenta a SMS Aspern.[5] V roce 1909 byla loď modernizována.
Křižník byl v aktivní službě ještě na počátku první světové války, jeho zastaralost ale nedovolila jeho použití v první linii. Zprvu sice tvořil společně s pancéřovými křižníky SMS Kaiser Karl VI. a SMS Sankt Georg první křižníkovou eskadru, oba novější křižníky ale operovaly bez něj, protože byl výrazně pomalejší. V únoru 1917 pak byl vyřazen z aktivní služby, odzbrojen a sloužil v Pule jako ubytovací loď pro posádky ponorek. Po válce loď připadla Velké Británii, která ji v roce 1920 nechala sešrotovat.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 135.[Dále jen Hynek, Klučina (1986)]
- ↑ a b c Hynek, Klučina (1986), s. 138
- ↑ Hynek, Klučina (1986), s. 136
- ↑ MATĚJ, Miloš; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní dědictví Vítkovických železáren. První. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, 2019. 259 s. ISBN 978-80-88240-18-1. S. 28.
- ↑ NOVÁK, Jiří. Zkáza křižníku Kaiserin Elisabeth. Historie a plastikové modelářství. 1998, roč. VIII, čís. 20, s. 20.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986.
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 320.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia na Wikimedia Commons - VEPERDI, András. AUSTRO-HUNGARIAN CRUISERS [PDF online]. mateinfo.hu [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- (anglicky) Článek o lodi
