Sabiovité

Jak číst taxoboxSabiovité
alternativní popis obrázku chybí
Meliosma veitchorum
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádproteotvaré (Proteales)
Čeleďsabiovité (Sabiaceae)
Blume, 1851
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sabiovité (Sabiaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin, řazená v současné taxonomii do řádu proteotvaré. Jsou to nenápadné dřeviny se střídavými jednoduchými nebo složenými listy a drobnými květy. Čeleď zahrnuje asi 90 druhů ve 3 rodech a je rozšířena v Asii a tropické Americe.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Zástupci čeledi sabiovité jsou opadavé nebo stálezelené liány, keře i stromy se střídavými listy bez palistů. Listy jsou jednoduché nebo zpeřené (nezřídka jsou rostliny heterofylní se složenými listy na sterilních prýtech a jednoduchými na kvetoucích větévkách). Květy jsou obvykle oboupohlavné, drobné, pravidelné nebo souměrné, nejčastěji pětičetné, v úžlabních nebo vrcholových květenstvích nebo vzácněji jednotlivé úžlabní. Kalich i koruna jsou většinou pětičetné, řidčeji v jiném počtu (3 až 7). Kališní lístky jsou volné nebo na bázi srostlé. Tyčinek je 4 nebo 5, jsou volné nebo na bázi přirostlé ke koruně. U některých zástupců je část tyčinek přeměněna ve sterilní patyčinky.Semeník je svrchní synkarpní, srostlý ze 2 nebo 3 plodolistů a se stejným počtem komůrek obsahujících po 1 nebo 2 vajíčkách. Plodem je peckovice nebo poltivý plod (schizokarp) ze 2 peckoviček.[1][2][3][4]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Čeleď zahrnuje asi 90 druhů ve 3 rodech. Je rozšířena v Asii od Indie po jižní Japonsko a Šalomounovy ostrovy a v tropické Americe od Mexika po Peru a Brazílii. Zcela chybí v Africe a Austrálii. Největší rod je Meliosma, rozšířený v jihovýchodní Asii a tropické Americe. Rod sabie (Sabia) se vyskytuje pouze v jižní a jihovýchodní Asii, rod Ophiocaryon v Jižní Americe.[1][3]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

V dřívějších systémech byla čeleď řazena na různá místa systému. Různí autoři ji na základě morfologie kladli do blízkosti čeledi Menispermaceae (nověji např. Cronquist). Dahlgren ji zařadil do řádu Sapindales nadřádu Rutanae. V systému APG byly sloučeny příbuzné čeledi Sabiaceae (zahrnující rod Sabia) a Meliosmaceae (Meliosma a Ophiocaryon) a čeleď Sabiaceae byla ponechána nezařazená do řádu.[3][5] Ve verzi APG IV z roku 2016 je čeleď Sabiaceae nově vřazena do řádu Proteales.[6]

Prehistorie

[editovat | editovat zdroj]

Fosilní zástupci rodů Meliosma a Sabia jsou známi z Evropy a Asie z období oligocénu a eocénu.[3]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Přehled rodů

[editovat | editovat zdroj]

Meliosma, Ophiocaryon, Sabia[8]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky) 
  2. ↑ GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 10 (1). Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1984. Dostupné online. ISBN 9024728878. (anglicky) 
  4. ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Missouri: Timber Press, 2005. ISBN 1-930723-47-4. (anglicky) 
  5. ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online. 
  7. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  8. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]