Salar de Uyuni | |
---|---|
![]() Pohled z Isla del Pescado | |
Poloha | |
Světadíl | Jižní Amerika |
Stát | ![]() |
Departement | Potosí, Oruro |
![]() ![]() | |
Zeměpisné souřadnice | 20°20′0″ j. š., 67°42′ z. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 10 582 km² |
Délka | 140 km |
Šířka | 110 km |
Ostatní | |
Nadm. výška | 3650 m n. m. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Salar de Uyuni nebo také Salar de Tunupa je největší solná pláň na světě, jež byla dříve dnem jezera. Má rozlohu 10 582 km²[1] (přibližně jako rozloha Libanonu, resp. 25× větší než solná pláň Bonneville Salt Flats v Utahu v USA). Nachází se v departementech Potosí a Oruro na jihu Bolívie v blízkosti hřebenu And v nadmořské výšce 3650 m. Je pozůstatkem pleistocénního jezera Ballivián.
Každý rok v listopadu zde přebývají tři druhy jihoamerických plameňáků (chilský, Jamesův, andský).
Hlavní zastoupené minerály jsou halit a sádrovec. Pláň obsahuje 10 miliard tun soli, z čehož je 25 tisíc tun ročně těženo společností Colchani. Těžaři pracují od rána do večera bez odpočinku za pomoci žvýkání koky. Solná krusta, jež pokrývá pláň a slouží jako zdroj soli, kryje též slané jezero nesmírně bohaté na lithium. Obsahuje asi 50 až 70 % světové zásoby lithia,[2] které se zde také těží.
Solná pláň se také stala turistickou atrakcí, jež zahrnuje hotel postavený ze soli (který však byl z důvodu výrazně negativního působení na okolní životní prostředí uzavřen a nyní slouží již jen jako muzeum) a několik tzv. ostrovů, např. Isla del Pescado (Rybářský ostrov).
Před 40 tisíci lety byl prostor solné pláně součástí obrovského prehistorického jezera Minchin. Když toto jezero vyschlo, zůstala po něm dvě jezera – Poopó a Uru Uru a dvě solné pláně – Salar de Coipasa a Salar de Uyuni.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salar de Uyuni na anglické Wikipedii.