Sandro Veronesi

Sandro Veronesi
Narození1950
Florencie
BydlištěŘím
Národnostitalská
Alma materFlorentská univerzita
Povoláníspisovatel a žurnalista
OceněníPremio Strega
PříbuzníGiovanni Veronesi (sourozenec)
Websandroveronesi.it
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sandro Veronesi (* 1. dubna 1959 Florencie, Toskánsko) je italský romanopisec, esejista a žurnalista. Je také autorem scénářů, povídek, básnické sbírky, divadelní hry aj. Za své dílo obdržel řadu literárních cen, včetně dvou nejprestižnějších italských cen Premio Strega. Podle několika jeho románů byly natočeny filmy.[1]

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval architekturu na Univerzitě ve Florencii. Spolupracuje s řadou novin a literárních časopisů, jeho články jsou publikovány v la Repubblica, v La Gazzetta dello Sport aj., své eseje uveřejnil například v denících Il manifesto, l'Unità,La Gazzetta del Prato. Je zakladatelem vydavatelství Fandango Libri[2] a webového rádia RadioGas.[3] Jeho bratr je režisér Giovanni Veronesi.[4]

Literárně debutoval jako básník, v roce 1984 vydal sbírku poezie Il resto del cielo, později se věnoval próze. Svůj první román Per dove parte questo treno allegro vydal v roce 1988. Za román La forza del passato z roku 2000 dostal Premio Viareggio L. Repaci[5] a Premio Campiello.[6] Román Caos calmo z roku 2005 získal v roce 2006 Cenu Strega. Román byl přeložen do více než 20 jazyků a získal mimo jiné Prix Femina 2008[7] za nejlepší zahraniční román a Prix Mediterranée 2008.[8] Za knihu XY získal Veronesi v roce 2011 Flaiano Prize a Superflaiano Prize. Premio Bagutta dostal v roce 2015 za knihu Terre rare.[9] Cenu Strega obdržel podruhé v roce 2020 za román Il colibrì, který vyšel česky pod názvem Kolibřík.[10][11] Knihu osobně představil v roce 2021 na Světě knihy v Praze.[12]

Podle románu La forza del passato byl roce 2002 natočený stejnojmenný film. I román Caos calmo se stal v roce 2008 předlohou stejnojmenného filmu, film reprezentoval Itálii v roce 2008 v Berlíně.[13] Román Gli sfiorati byl pod stejným názvem zfilmován v roce 2011. Scénáře napsal Veronesi pro filmy Maramao, 1987; Ultimo respiro, 1992; Cinque giorni di tempesta, 1997; Streghe verso nord, 2001; režie Giovanni Veronesi.[14]

V roce 2003 napsal divadelní hru No man's land. Terra di nessuno.[15]

Bibliografie - výběr

[editovat | editovat zdroj]
  • Per dove parte questo treno, 1988
  • Gli sfiorati, 1990
  • La forza del passato, 2000
  • Caos calmo, 2005
  • Brucia Troia, 2007
  • XY, 2010
  • Terre rare, 2014
  • Il colibrì, 2019, česky Kolibřík, 2021[16][17]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Sandro Veronesi - Bompiani. Bompiani Editore [online]. [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (italsky) 
  2. ↑ Sandro Veronesi – Fandango Libri [online]. [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (italsky) 
  3. ↑ RadioGas. App Store [online]. [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ Giovanni Veronesi. csfd.cz [online]. [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ Premi - I vincitori del 77° Premio Viareggio Rèpaci - www.zoomedia.it. www.zoomedia.it [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ Premio Campiello Letteratura - Confindustria Veneto. www.premiocampiello.org [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Prix Femina 2008 : Jean Louis Fournier, Sandro Veronesi et Denis Podalydès. Paperblog [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. ↑ PRIX MEDITERRANEE. cml-prix-med [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (francouzsky) 
  9. ↑ Il premio Bagutta 2015 a Sandro Veronesi. ilLibraio.it [online]. 2015-01-23 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (italsky) 
  10. ↑ RECENZE: Ani romantický, ani sentimentální, přesto tklivý Kolibřík. iDNES.cz [online]. 2021-07-18 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ Bez studia architektury bych romány psát neuměl, říká spisovatel Veronesi. iDNES.cz [online]. 2021-09-29 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ Italská účast na Světě knihy 2021. iicpraga.esteri.it [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. 
  13. ↑ Caos calmo - Cinéma LUX - Caen. www.cinemalux.org [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  14. ↑ Sandro Veronesi. csfd.cz [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ www.unilibro.it [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. 
  16. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Kolibřík - Sandro Veronesi | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  17. ↑ Veronesi, Sandro: Kolibřík. www.iliteratura.cz [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]