Saraka

Jak číst taxoboxSaraka
alternativní popis obrázku chybí
Saraca thaipingensis
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďDetarioideae
Rodsaraka (Saraca)
L., 1767
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saraka (Saraca) je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to stromy a keře se zpeřenými kožovitými listy a nápadnými bohatými květenstvími žlutých až červených květů s dlouhými tyčinkami. Saraky jsou rozšířeny v počtu 11 druhů v tropické Asii od Indie po jižní Čínu, jihovýchodní Asii a Novou Guineu. Rostou v tropických deštných pralesích, nejčastěji v blízkosti vodních toků. Nejznámějším zástupcem je saraka indická.

Saraky jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny. V hinduismu i buddhismu náležejí mezi posvátné stromy. Svíravých účinků se využívá v medicíně.

Saraky jsou keře a stromy se sudozpeřenými střídavými listy. Listy jsou řapíkaté, kožovité, složené z 1 až 7 jařem vstřícných, krátce řapíčkatých lístků. Na bázi nebo na vrcholu jednotlivých lístků bývají párové žlázky. Palisty jsou obvykle srostlé do kuželovité pochvy a opadavé. Mladé listy jsou splihlé a růžové, později zezelenají a narovnávají se do horizontální polohy. Květenství jsou úžlabní, vrcholová nebo se vyvíjejí na starších větvích, jsou spíše hustá a bohatá, latovitá nebo chocholičnatá. Květy jsou oboupohlavné nebo funkčně samčí, se zakrnělým semeníkem. Češule je válcovitá až trubkovitá. Kalich je většinou čtyřčetný, řidčeji až šestičetný, žlutý, oranžový až červený a nahrazuje chybějící korunu. Listence v květenství jsou zbarvené podobně jako květy. Tyčinek je nejčastěji 4 až 8, jsou víceméně stejně dlouhé a vyčnívající z květu, s volnými nebo na bázi srostlými nitkami. Někdy jsou v květech přítomna staminodia. Semeník je stopkatý, na vrcholu s nitkovitou čnělkou zakončenou drobnou vrcholovou bliznou, a obsahuje 2 až 12 vajíček. Lusky jsou zploštělé, rovné nebo zahnuté, téměř okrouhlé, oválné nebo obvejčité, kožovité nebo dřevnaté. Pukají dvěma chlopněmi a obsahují 1 až 8 hladkých semen.[1][2][3]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod saraka zahrnuje 11 druhů. Je rozšířen od Indie a Srí Lanky po Čínu, jihovýchodní Asii a Novou Guineu. Saraky rostou v nížinných deštných pralesích zejména kolem vodních toků. V Malajsii se tato vegetace formuje v tunely obklopující a uzavírající drobnější vodní toky.[1][4]

Strdimil olivovohřbetý (Cinnyris jugularis) na květech saraky

Některé druhy saraky jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny, ceněné pro nápadná bohatá květenství. Nejčastěji je pěstována saraka indická (Saraca indica) a druhy Saraca thaipingensis a Saraca asoca. Podle legendy se pod sarakovým stromem narodil Buddha. Tento strom je v buddhismu uctíván a je často vysazován v okolí buddhistických chrámů. V hinduismu je považován za symbol lásky.[3]

Borka druhu Saraca dives je v Číně používána k léčení revmatismu a těžkého krvácení při menstruaci (menorhagie).[2] Odvar z kůry Saraca indica a Saraca asoca je v Indii používán jako adstringens při vnitřních hemoroidech, menorhagii aj. obtížích, z květů se připravuje léčivo na průjem.[5][6]

Saraka není uváděna ze sbírek žádné české botanické zahrady.[7]

  1. a b HOU, Ding et al. Flora Malesiana. Vol. 12 (2): Caesalpiniaceae. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1996. ISBN 90-71236-29-3. (anglicky) 
  2. a b CHEN, Dezhao et al. Flora of China: Saraca [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  4. International Legume Database: GENUS [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. MCCANN, Charles. 100 Beautiful Trees of India. Taraporevala: [s.n.], 1959. Dostupné online. (anglicky) 
  6. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky) 
  7. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]