Sauerland

Údolí Melbecketal
Mapa

Sauerland je region v západní části Německa, okolo měst Iserlohn a Arnsberg. Má rozlohu 4462 km², žije v něm přes osm set tisíc obyvatel. Náleží k německým spolkovým zemím Severní Porýní-Vestfálsko (zemský okres Vysoký Sauerland, zemský okres Marka, zemský okres Olpe, zemský okres Soest) a Hesensko (zemský okres Waldeck-Frankenberg). Je to kopcovitá a lesnatá krajina, ostře kontrastující s průmyslovým a hustě zalidněným Porúřím, které je severozápadním sousedem Sauerlandu. Nejvyšším vrcholem je Langenberg (843  m n. m.).

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Většinu území Sauerlandu zaujímá vrchovina Rothaargebirge, které bylo devonským mořem a vzniklo během hercynského vrásnění. Je tvořeno převážně břidlicemi a drobou, nacházejí se zde i krasové oblasti s jeskyněmi Dechenhöhle, Atta-Höhle a Balver Höhle. V okolí Nehdenu bylo nalezeno množství pozůstatků dinosaurů. V oblasti se do 20. století těžily kovové rudy (železo, olovo, stříbro), zpracovávané v nedalekém Porúří. V krajině převládají bukové, borové a smrkové lesy. Podnebí je drsné, objevují se zde i horské druhy rostlin, jako je mléčivec alpský a violka dvoukvětá. V Sauerlandu pramení řeka Rúr, dalšími významnými toky jsou Lenne, Sieg a Diemel, byly zde zbudovány údolní přehrady Sorpesee, Biggesee a Möhnesee.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Název nemá nic společného s německým výrazem „sauer“ (kyselý) – vyvinul se z názvu Suderland (jižní země), jehož použití je doloženo roku 1266.[1] Oblast byla osídlena již v paleolitu, jak o tom svědčí bohaté archeologické nálezy u Rüthenu. Od 12. století byl region součástí Vestfálska, po napoleonských válkách připadl Prusku. Část Sauerlandu patřila Kolínskému kurfiřtství a převládá v ní římskokatolické vyznání. V roce 1849 vypuklo v Iserlohnu povstání,[2] jinak však byla oblast díky převažujícímu venkovskému charakteru politicky spíše konzervativní. Významnou postavou místní kultury byla básnířka Christine Kochová, tvořící v dialektu Sauerländer Platt.

Ekonomika

[editovat | editovat zdroj]

Významným odvětvím je cestovní ruch, zdravotní a poznávací výlety do sauerlandských kopců propagovala již Annette von Droste-Hülshoffová.[3] Oblíbenými cíli výletníků jsou vodopád Plästerlegge, kamenné moře Felsenmeer a hora Kahler Asten s rozhlednou. Chráněnými oblastmi jsou přírodní park Arnsberský les a přírodní park Homert. Nachází se zde množství stezek pro pěší i cyklistickou turistiku, Winterberg a Willingen jsou vyhledávanými středisky zimních sportů, nedaleko města Kirchhundem se nachází zábavní Panorama-Park. Vesnici Elspe proslavil každoroční festival Karla Maye. Lokální historii a kulturu přibližuje regionální muzeum v Arnsbergu. Významnými stavebními památkami jsou hrad Altena, zámek Herdringen, benediktinský klášter v Meschede a Stertschultenhof, ukázka původní hrázděné architektury. Tradiční způsoby obživy představují těžba dřeva a kamene, největšími průmyslovými podniky jsou pivovar ve Warsteinu, výroba punčoch v Schmallenbergu, automobilových ráfků v Hesbornu a drátů v Alteně.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Archivovaná kopie. www.hetsauerlandhuis.nl [online]. [cit. 2017-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-15. 
  2. ↑ http://www.lwl.org/westfaelische-geschichte/portal/Internet/finde/langDatensatz.php?urlID=285&url_tabelle=tab_chronologie
  3. ↑ Archivovaná kopie. olsberg-mittendrin.de [online]. [cit. 2017-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-16. 
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.wisent-welt.de [online]. [cit. 2017-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-03. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]