Saxegothaea conspicua | |
---|---|
Saxegothaea conspicua | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
téměř ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | nohoplodovité (Podocarpaceae) |
Rod | Saxegothaea Lindl. |
Binomické jméno | |
Saxegothaea conspicua Lindl., 1851 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Saxegothaea conspicua je jehličnatý strom z čeledě nohoplodovitých rostoucí v Jižní Americe, jediný druh monotypického rodu Saxegothaea.
Ve volné přírodě vyrůstá pouze v Patagonii, hlavně v chilských regionech Maule, Bío-Bío, Araukánie, Los Lagos a Aysén, přibližně od 35° po 46° jižní zeměpisné šířky s přesahy za hranici do Argentiny. Vyskytuje se v Andách v nadmořské výšce od 700 do 2000 m n. m. ve vlhkých oblastech s častými dešťovými srážkami, kde netrvá období sucha déle než měsíc. Dospělý strom toleruje občasné nízké teploty (−20 °C) i pár týdnů trvající sněhovou pokrývku.[2][3]
Tato jednodomá pomalu rostoucí dřevina je strom dorůstající do výše 25 m s kmenem o výčetní tloušťce až 1 m. Šedě hnědá až purpurově hnědá, tlustá, podélně rýhovaná kůra je velmi drsná a její zkorkovatělé části se odlupují, objevuje se pak světlý podklad. V přeslenech po 3 nebo 4 vyrůstají široce rozložité větve s převislými špičkami. Čárkovité až čárkovitě kopinaté, u báze zúžené v krátký řapík a na konci ostře špičaté listy vyrůstají na dlouhých výhonech ve šroubovici a na postranních ve dvou řadách. Jsou dlouhé od 15 po 25 mm a široké 2 až 3 mm, kožovité a tvrdé. Svrchu mají barvu tmavozelenou a zespod jsou dva modravě bílé pruhy oddělené výrazně zeleným středním žebrem.
Válcovité hnědé samčí šištice asi 5 mm dlouhé, vyrůstající na špičkách krátkých výhonků v úžlabí listů, produkují četná pylová zrna s dvěma vzduchovými vaky. Téměř kulovité samičí šištice mají v průměru 1 až 1,5 cm a objevují se koncích větviček na stopkách dlouhých 1 cm, jejich střechovitě uspořádané šupiny jsou se širokou bází a špičatými konci. V šišce po opylení dozrává 6 až 12 mírně vejčitých, hnědých semen o průměru 3 mm s tvrdým osemením.[2][3][4]
Dřevo těchto jihoamerických endemitů je velice kvalitní a v minulosti se často využívalo v truhlářství, převážně pro výrobu nábytku. V poslední době se jeho těžba snižuje, neboť početní stavy Saxegothea conspicua rapidně klesají a dřevo se stává vzácné. Podle IUCN je tato dřevina řazena mezi téměř ohrožené (NT).[2][3][5]