Sazená

Sazená
Atypický objekt lehkého opevnění v centru obce
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Velvary
Obec s rozšířenou působností	Slaný (správní obvod)
Okres	Kladno
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°18′19″ s. š., 14°17′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	362 (2024)[1]
Rozloha	6,78 km²[2]
Katastrální území	Sazená
Nadmořská výška	176 m n. m.
PSČ	273 24
Počet domů	144 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Sazená 1 273 24 Velvary [e-mail]
Starosta	Petr Knoflíček
Oficiální web: www.sazena.cz
Sazená
Další údaje
Kód obce	532801
Kód části obce	146293
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sazená se nachází 7,5 km severně od Kralup nad Vltavou a 4,5 km severovýchodně od Velvar v okrese Kladno, kraj Středočeský. Žije zde 362^[1] obyvatel. Vsí protéká Bakovský potok.

Historie

V našich zemích se vyskytuje jediná obec jménem Sazená. Určitý výklad tohoto názvu přitom předpokládá, že ves vznikla zřejmě v rámci kolonizace někdy ve 12. století, kdy v neobydlené krajině byli „vysazeni“ odjinud převedení obyvatelé. Přitom území Sazené a jejího okolí bylo osídleno už od pravěku, ovšem nikoliv nepřetržitě, jak lze odvozovat z dosavadních archeologických nálezů. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Sazené pak pochází z roku 1295, kdy zde sídlili vladykové Theodorik a Držkraj.

Ve 14. století náležela ves drobným šlechticům, avšak další konkrétní zprávy pocházejí až z roku 1396. V době husitských válek zapsal tuto ves komusi roku 1420 král Zikmund Lucemburský, snad bratrům z Dvěníkova. V následujícím roce se zdejšího majetku zmocnili Pražané a drželi i pronajímali ho až do roku 1432.

Od 2. polovině 15. století byla Sazená zřejmě opět v rukou drobných rytířů, avšak roku 1467 zde měl platy od nějakých lidí zároveň i augustiniánský klášter v Pšovce pod Mělníkem. Rovněž další zprávy ukazují, že v minulosti Sazená dlouho sestávala ze dvou až tří dílů, které náležely různým majitelům. Roku 1513 byla Sazená vypálena.

V 1. polovině 16. století patřila Sazená Starému Městu pražskému. Roku 1547 musela jeho obec postoupit své sazenské díly královské komoře a následně byly králem Ferdinandem I. roku 1548 prodány Floriánovi Gryspekovi z Gryspachu. Tento pán připojil Sazenou k panství Nelahozeves, které v dolním Povltaví budoval od roku 1544. Za vlády Gryspeků byl roku 1606 dostavěn sazenský zámek.

V dalších letech se obec stále rozvíjela a vznikl statek Sazená. Ten byl roku 1757 prodán klášteru premonstrátek v Doksanech. V době jejich hospodaření zde pomalu zanikl pivovar, ale byly postaveny velké stodoly, sýpka a ovčín. Starý sazenský most, ozdobený sochami, byl rekonstruován. Opraven byl zámek, mlýn i další objekty. Celkově lze říci, že kolem roku 1773 dosáhl statek Sazená strukturálně svého vrcholu. Roku 1782 byl klášter v Doksanech zrušen císařem Josefem II. Statek Sazená byl prodán Oldřichu Kinskému a ten jej připojil k velkému panství Zlonice.

Roku 1810 došlo k největšímu požáru Sazené v její historii. Shořelo 30 stavení, tj. více než polovina, a to na pravém břehu potoka. Za pomoci Ferdinanda Kinského se však ves rychle zotavila. Jedním z nejrušnějších roků v historii sazenského statku se stal rok 1813, neboť zde pochodovaly nekonečné proudy vojsk, přemísťujících se k bitvám u Drážďan, u Chlumce a u Lipska. Po napoleonských válkách pak nastal poměrný klid.

Když v revolučním roce 1848 došlo ke zrušení roboty, zanikl i statek Sazená, neboť se v rámci zlonického panství rozdělil na dva samostatné dvory. Kinští tu však jako vlastníci půdy vystupovali ještě až do zániku Rakouska-Uherska. Úplný rozpad bývalého panského statku Sazená přivodila teprve pozemková reforma, provedená novou Československou republikou. Veškerá půda tu byla rozparcelována v červnu 1921, zároveň převzala obec Sazená zámek a většinu lesa.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary^[4]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Velvary^[4]
• 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Velvary^[4]
• 1913 země česká, kraj Praha, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary^[5]
• 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary^[6]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary^[7]
• 1945 země česká, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary^[8]
• 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou^[9]
• 1960 Středočeský kraj, okres Kladno^[10]

Rok 1932

Ve vsi Sazená (640 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[11] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie, 3 hostince, kolář, 2 kováři, mlýn, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pokrývači, 13 rolníků, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Sazené, 2 trafiky.

Pamětihodnosti

Renesanční zámek

Socha na mostě přes místní potok

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v okrese Kladno#Sazená.

• Vodní mlýn, po přestavbách nyní v barokním slohu.
• Zámek Sazená z doby okolo roku 1606 s dochovaným renesančním malovaným stropem^[12]
• Řopík Sazená, atypický lehký objekt vzor 37 předválečného československého opevnění tzv. Pražské čáry, situovaný přímo uprostřed vsi. Po rekonstrukci, provedené v letech 2007 až 2008, bývá pravidelně zpřístupňován veřejnosti.^[13]
• Zvonička
• Silniční most se sochami
• V katastrálním území obce se nacházejí dva zeměpisné extrémy okresu Kladno:
  • nejvýchodnější bod okresu (50°17′57″ s. š., 14°18′23″ v. d.), kterým je roh lesa u stožáru vysokého napětí na návrší Na horách, asi 1,5 km jihovýchodně od Sazené (233 m n. m.)
  • nejnižší místo okresu (173 m n. m.), pole na levém břehu Bakovského potoka (ne již sám břeh), zhruba 1 km severovýchodně od Sazené (50°18′37″ s. š., 14°18′4″ v. d.)

Osobnosti

• Antonín Strnad (1746–1799), meteorolog, profesor a rektor Univerzity Karlovy; zemřel zde
• Josef Lev (1832–1898), operní pěvec a skladatel
• Klement Šilinger (1887–1951), významný slovenský architekt
• František Slabý (1863-1919), malíř zdejšího kraje a vesnického života

Doprava

• Dopravní síť – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede dálnice D8 Praha – Ústí nad Labem, na exitu 18 (Nová Ves) ji kříží silnice I/16 v úseku Slaný–Mělník.
• Železnice – Železniční trať ani stanice na území města nejsou. Nejblíže obci je železniční zastávka Nové Ouholice ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 091 z Prahy a Kralup nad Vltavou do Vraňan. Ve vzdálenosti 4 km leží koncová železniční dopravna Velvary ležící na trati 111 z Kralup nad Vltavou do Velvar.
• Veřejná doprava 2024 – Obcí projížděla autobusová linka Slaný - Velvary - Kralupy n. Vlt. (v pracovních dnech 12 spojů, o víkendu 4 spoje) (dopravce ČSAD Slaný).

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
5. Vyhláška ministerstva vnitra č. 226/1913 Sb.
6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
10. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1524. (česky a německy)
12. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Sazená – zámek, s. 415. 
13. Pevnostní muzeum v Sazené [online]. ropiksazena.cz [cit. 2018-12-06]. Dostupné online. 

Literatura

• Špecinger, Otakar; Fencl, Václav; Votruba, Rudolf. Sazená : velká historie malé obce. Brno: Tribun EU, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7399-880-6. 

Související články

• Letiště Sazená

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Sazené v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Sazená v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Pevnostní muzeum v Sazené

Autoritní data	Biblio: 80082129-5aeb-43a0-9499-71b8ea67966d NKC: ge379459

Portály: Česko | Geografie