Sebastian Kneipp | |
---|---|
Narození | 17. května 1821 Stephansried |
Úmrtí | 17. června 1897 (ve věku 76 let) Bad Wörishofen |
Místo pohřbení | Kneippovo mauzoleum |
Povolání | odborník na výživu, léčitel, římskokatolický kněz, spisovatel a hydrotherapist |
Alma mater | Vévodské georgianum Gymnázium Johanna Michaela Sailera v Dillingenu |
Témata | alternativní medicína, vodoléčba a naturopatie |
Významná díla | Meine Wasserkur |
Ocenění | čestné občanství (1892) Rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sebastian Kneipp (17. května 1821, Stephansried, Memmingen, Německo – 17. června 1897, Bad Wörishofen, Německo) byl německý kněz a léčitel, jeden ze zakladatelů přírodní léčby vodou. Jeho jméno nese speciální druh terapie zvaný Kneippova kúra. V Norsku je znám celozrnný chléb Kneippbrød.
Pocházel z chudé rodiny, živil se jako tkadlec. Teprve v 21 letech začal studovat na gymnáziu. Po maturitě onemocněl tuberkulózou, kterou lékaři pokládali za nevyléčitelnou. Tehdy se seznámil s knihou "O léčivé síle čerstvé vody" („Unterricht von der Heilkraft des frischen Wassers“), jejímž autorem byl Johann Siegmund Hahn (1696-1773), později se také seznámil s metodami vodoléčby Vincence Priessnitze z Gräfenbergu (dnes Lázně Jeseník). Vodou, například pravidelným koupáním v řece nebo chozením bez bot v rose, se poměrně brzy uzdravil.
Roku 1852 byl vysvěcen na kněze a věnoval se jak léčení lidí, tak i publikování svých metod, které do konce života praktikoval v bavorských lázních Wörishofen blízko svého rodiště, asi 80 km západně od Mnichova, kde byl farářem.[1] Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků včetně češtiny a metody "knajpování" byly i zde velmi populární.