Sebevraždy v Litvě se v zemi staly výrazným společenským problémem kvůli jejich velmi vysoké míře.[1] Od svého vrcholu v roce 1995 míra sebevražd neustále klesá[2], i přesto zůstává v EU a OECD nejvyšší.[3]
Míra sebevražd činila 20,2 na 100 tisíc obyvatel v roce 2019.[4]
V 90. letech 20. století, po pádu komunismu, zažila Litva dramatické sociální a ekonomické změny. Dřívější studie připisovaly vysokou míru sebevražd účinkům velkých přeměn ve společnosti, drsným ekonomickým podmínkám, klesajícím životním podmínkám, alkoholismu a také nedostatku psychologických a psychiatrických služeb.[1][5][6] Novější studie naznačují, že příčiny mohou být složitější.
Podle Onutė Davidonienė, ředitelky Státního centra duševního zdraví, stojí za vysokou mírou sebevražd psychologické a ekonomické důvody, včetně ekonomické recese, alkoholismu, nedostatku tolerance ve společnosti a šikany.[7]
Studie z roku 2006 poznamenala, že míra sebevražd je výrazně vyšší u méně vzdělané a zejména venkovské populace.[8] Míra sebevražd se mezi některými obcemi výrazně liší. Například míra sebevražd v okrese Kupiškis (přes 70 na 100 tisíc obyvatel) byla v roce 2017 více než dvakrát vyšší než je celostátní průměr. Další obce s obzvláště vysokou mírou sebevražd leží v okresech Varėna a Kalvarija (67 na 100 tisíc obyvatel). Naproti tomu byla čísla mnohem nižší v městské samosprávě Palanga (méně než 15 na 100 tisíc obyvatel), následovala městská samospráva Vilnius a okresní obec Plungė (15 na 100 tisíc obyvatel).[3]
V Litvě je výrazný rozdíl míry sebevražd mezi muži a ženami. Tradiční normy maskulinity, spojené s nadměrnou konzumací alkoholu a stigmatem vyhledání psychologické pomoci, mohou k sebevražednému chování podle některých studií přispívat.[9] Několik studií o vztahu mezi religiozitou a sebevraždou neposkytlo přesvědčivý pohled na příčiny vysoké míry.[5]
Statisticko-ekonometrická studie Comunale (2020) zjistila, že hlavní faktory, které mohou být spojeny se sebevraždami, jsou růst HDP, demografie, spotřeba alkoholu, psychologické faktory a počasí.[10][11] Stejná studie uvádí, že je mezi zeměmi EU populace Litvy jedna z nejvíce introvertních, podstatně více než lotyšská a estonská populace.
Zpráva, zveřejněná v roce 2017 Úřadem pro prevenci sebevražd v Litvě, uvádí, že míra sebevražd mezi vězni a zatčenými jednotlivci je několikanásobně vyšší, než je státní průměr.[12] Stejná zpráva upozornila na nedostatečnou dostupnost psychologických služeb a nedostatečnou prevenci v mnoha obcích.
V roce 2007 představil Litevský parlament Národní strategii duševního zdraví založenou na Deklaraci WHO o duševním zdraví v Evropě 2005. Země také přijala Akční plán prevence sebevražd 2016—2020. V roce 2015 byl pod Státním střediskem duševního zdraví zřízen Úřad pro prevenci sebevražd (litevsky Savižudybių prevencijos biuras).[13] V roce 2017 však Litevský národní kontrolní úřad dospěl k závěru, že dosud neexistuje žádný komplexní systém, který by poskytoval pomoc jednotlivcům ohrožených sebevraždou.[14]
| Míra sebevražd (na 100 tisíc obyvatel) podle pohlaví | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pohlaví | 1981 | 1985 | 1990 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2019 |
| Muži | 59.4 | 58.0 | 44.3 | 79.1 | 75.6 | 68.1 | 56.1 | 51.7 | 36.1 |
| Ženy | 10.7 | 12.9 | 9.7 | 15.6 | 16.1 | 12.9 | 9.6 | 8.9 | 6.2 |
| Celkem | 33.6 | 34.1 | 26.1 | 45.6 | 44.1 | 38.6 | 31.3 | 28.9 | 20.2 |
| Počet sebevražd podle věkové skupiny pohlaví v roce 2009 | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Věk (roky) | 5–14 | 15–24 | 25–34 | 35–44 | 45–54 | 55–64 | 65–74 | 75+ | Celkem |
| Muži | 3 | 109 | 116 | 195 | 233 | 148 | 91 | 57 | 952 |
| Ženy | 2 | 16 | 15 | 26 | 39 | 27 | 21 | 40 | 186 |
| Celkem | 5 | 125 | 131 | 221 | 272 | 175 | 112 | 97 | 1138 |
| Zdroj: Světová zdravotnická organizace (WHO)[15] | |||||||||
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suicide in Lithuania na anglické Wikipedii.