Sellait (Strüver 1868) MgF2, je čtverečný minerál.[1]
Tvoří krátce i dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly. Na krystalech vyvinuty tvary a {010}, m {110}, h {210}, e {011}, β {112}, s {111}, n {221}, W {551}, p {111}. Krystaly dvojčatí podle {101} a jsou podobné dvojčatům rutilu. Velikost krystalů dosahuje až 5 cm
Tvoří vláknité agregáty.
ao=4,623, co=3,052, Z=2
P42/mnm
3,267(100;110), 2,547(15;101), 2,231(76;111), 2,067(24;210), 1,711(56;211), 1,633(20;220), 1,374(22;301)
Štěpnost má podle {100} a {110} dokonalou, podle {101} nedokonalou, je křehký, lom má lasturnatý. T=5-6, h=3,147-3,176. UV záření fosforeskuje (zelená a modrá).
Je bezbarvý, bílý, někdy i růžový, průhledný, skelně lesklý.
Je bezbarvý, opticky jednoosý (+) No=1,378, Ne=1,390 (pro Na-světlo), často anomálně dvojosý s 2V=67°, protažení (+), zrna jsou někdy charakteristická mozaikovitým zhášením.
V IČ spektru je silný vibrační pás na vlnočtu 3615 cm−1.
Ve vodě téměř nerozpustný, rozpouští se v koncentrované kyselině sírové za uvolňování HF.
Nazván podle italského mineraloga K. Sella (1827-1884).
neuvedeno
G - uznané nerosty popsané před založením komise (grandfathered)
9.2.2. (Dana), III.A.6. Řada sellaitu (Strunz)
Popsán z Vesuvu v Itálii z bloků kontaktně metamorfovaných vápenců s anhydritem, sádrovcem a wagneritem.
nemá