První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233, kdy král Václav I. věnoval ves Senomaty (villam Szenomat) řádu německých rytířů jako náhradu za škody, které utrpěli při jeho vojenském tažení. Název, znamenající „ves senomatů“, tj. lidí míchajících seno, byl původně zřejmě posměšnou přezdívkou, danou obyvateli okolních sídel; staročeskéslovesomiesti (v 1. osobě jednotného čísla matu) znamenalo „hníst, mísit, míchat“.[4]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[6]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[7]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[8]
1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[9]
V městysi Senomaty (911 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, 2 katol. kostely) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] biograf Sokol, cihelna, obchod s cukrovinkami, 2 holiči, 3 hostince, kolář, 3 kováři, 3 krejčí, obchod s mlékem, 2 mlýny, 2 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, palivo, pekař, 2 rolníci, 3 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro farní osadu Senomaty, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, zámečník.
V obci Hostokryje(přísl. Brant, 299 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Senomat) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] důl Ludvík, hostinec, kovář, pokrývač, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.
Ve vsi Nouzov(345 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Senomat) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] obchod s cukrovinkami, 2 hostince, trafika, galanterie, 3 obchody se smíšeným zbožím.
Kostel svatého Štěpána, barokní kostel na hřbitovní pahorku na jižní okraji města, postavený před rokem 1562. V době třicetileté války byla hrobka s ostatky Anny Hochhauserové dvakrát vyloupen a poničen. Při přestavbě kostela byla hrobka otevřena a náhrobní deska přemístěna do předsálí chrámu.
Socha sv. Jana Nepomuckého na návsi z roku 2016, původní socha byla zničena v roce 1919
Socha svatého Judy Tadeáše, barokní socha z roku 1722
Socha svatého Prokopa
Smírčí kříž ze 16. nebo 17. století
Roubené stavení (Roubenka) č.p. 66, od roku 1985 neobývaný dům v 90. letech zpustl, avšak žádost místního JZD na demolici byla zamítnuta s ohledem na historickou hodnotu objektu. Roku 1999 roubenku získala obec a od roku 2001 je chráněna jako kulturní památka. V letech 2008-2010 proběhla obnova objektu.
Davidův mlýn, vodní mlýn na východním okraji obce, zmíněný poprvé roku 1571 jako Votišovský mlýn, od roku 1813 patří mlynářské rodině Davidových
Pomník padlým v první světové válce v parku odhalený roku 1928
Někdejší Burianův statek stržený v roce 1982 připomíná pamětní kámen na jeho místě ve středu obce
Kaple sv. Jana Nepomuckého v Nouzově
Pomník Jana Husa na návsi v Nouzově, vytvořen roku 1921
Na někdejším Burianově statku ve středu obce v první 1. polovině 20. století často pobýval tenorista Karel Burian a jeho synovec, skladatel Emil František. Po svém onemocnění se Karel Burian na statek přestěhoval a v roce 1924 zde zemřel.
František Chládek (1829–1861), český lidový básník, poslední roky života prožil v Senomatech a zde zemřel.
Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/228 Rakovník - Jesenice.
Železnice – Městys Senomaty leží na železniční trati 161 Rakovník - Bečov nad Teplou. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1897. Na území městyse leží železniční zastávka Senomaty.
Veřejná doprava 2011
Autobusová doprava – Z městyse jezdily autobusové linky např. do těchto cílů: Čistá, Jesenice, Kralovice, Rakovník.
Železniční doprava – Po trati 161 mezi Rakovníkem a Jesenicí jezdilo v pracovních dnech 14 párů osobních vlaků, o víkendech 8 párů osobních vlaků.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1534. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 366. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 915. (česky a německy)