Senusret II. | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Senwosret II, Sesostris II | ||||||||||||||
Socha Senusret II., Memfis | ||||||||||||||
Doba vlády | 1845–1837 př. Kr.[1] | |||||||||||||
Rodné jméno |
Senwosret | |||||||||||||
Trůnní jméno |
Chai-cheper-Re | |||||||||||||
Horovo jméno |
| |||||||||||||
Seschemu-taui | ||||||||||||||
Jméno obou paní |
Sechai-Maat | |||||||||||||
Zlatý Hor |
Hetep-netjeru | |||||||||||||
Manželky | Chenemetneferhedžet I., Nofret II., Itaweret, Khnemet [2] | |||||||||||||
Potomci | Senusret III., Senusret-sonbe, Itakayt, Neferet, dcera
Sithathoriunet [2] | |||||||||||||
Otec | Amenemhet II. | |||||||||||||
Matka | Khnemet-nefer-hedjet (Wereret) | |||||||||||||
Hrobka | Kahun & Lahun komplex[3] | |||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Senusret II. byl v dynastické posloupnosti čtvrtým faraonem egyptské 12. dynastie. Vládl v letech 1845–1837 př. Kr.[1].
Egypt v období vlády Senusreta II. prožíval období relativní prosperity, zřejmě i v důsledku příznivých klimatických podmínek, které stabilizovaly cyklus nilských záplav a tím i dobrých výnosů zemědělských plodin. Příhodné podmínky existovaly i v lokalitách starověkých oáz v západní poušti. Rovněž i v oáze Fajum, kterou již ve třetí generaci faraonové odvodňovali budováním kanálu (v délce asi 16 km, spojujícího močály s Nilem u Bar Yussef (Josefův kanál). Poněvadž oáza Fajum se nachází v nivelizační depresi (~ 45 m pod úrovní moře), faraon Amenemhet II. včetně jeho následníků nechali zbudovat umělý reservoár, propojený se stávajícím jezerem Moeris
[4] a tím docházelo k vyrovnávání hladiny Nilu. Odpařování z vodních ploch mělo příznivý vliv na lokální klimatické podmínky.
Na výpravách faraon upevnil svoji vládu v Nubii, ze které se stala další provincie Egyptské říše. Bezpečnou lodní dopravu na Nilu zabezpečil výstavbou pevností a ochrannou zdí jižně od Luxoru a další u města Aniba v Nubii, asi 230 km jižně od Asuánu. Do jisté míry jsou počátky těchto staveb datovány do doby vlády jeho otce Amenemheta II., zejména pak v období jejich společného vládnutí ke konci otcova života.
V Sýrii vybíral daně a udržoval vojenské posádky v místech těžby rud a kamene pro rozsáhlé stavební činnosti [5]. Senusret II. také založil první známou vesnici řemeslníků v blízkosti El-Láhúnu[3].
Pyramida v El Lahun v oáze Fajúm byla postavena z masivních hliněných bloků kolem kamenného jádra s podporou stěny z vápencových desek. V původním stavu byla obložena pláštěm z vápencových bloků[3]. Osm mastab a satelitních pyramid srovnaných podél severní stěny byly určeny pro královny a princeznu Sithathoryunet. Na téže straně se nachází čtyři šachtové hrobky určeny pro členy královské rodiny. Tři z nich byly vyloupeny, a když byly při expedici v roce 1914 Filindersem Petriem zkoumány se při odkrytí čtvrté hrobky neočekávaně objevil výklenek ve stěně zapečetěný hliněnou pokrývkou. Po otevření se objevil poklad obsahující šperky a osobní výbavu princezny Sit_Hathor-Unut (Sithathoryunet), dcery Senusreta II.[6] [7]. Byl to výjimečný objev, patrně první v historii archeologických bádání ve starověkém Egyptu. Dosud byly všechny hrobky panovníků, vysokých úředníků a členů královských rodin, již ve starověku vyloupeny.
V komoře se nacházelo 44 jednotlivých předmětů ze zlata vykládaných polodrahokamy, mezi jinými i koruna, náhrdelník se jménem Senusreta II., stříbrné zrcadlo, obsidiánová váza, nože a břitvy z mědi, části vykládaných skříněk ze dřeva, náramky, vykládané intarzie a další. [7].
Restaurované předměty z nálezu jsou vystaveny v Metropolitním muzeu umění v New Yorku a také v Egyptské muzeum v Káhiře.
Mezi významné objevy v El Lahun patří i zlomky hieraticky psaných papyrusů z období střední říše, které obsahují specifické oblasti tehdejšího vědění, zvěrolékařství, gynekologie, účty, administrace stavebních prací aj.[8].
Předchůdce: Amenemhet II. |
Egyptský král 1845–1837 př. Kr. |
Nástupce: Senusret III. |