Sergej Čaplygin | |
---|---|
![]() | |
Narození | 5. dubna 1869 Čaplygin |
Úmrtí | 8. října 1942 (ve věku 73 let) Novosibirsk |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | Chaplygin Siberian Scientific Research Institute of Aviation (55°4′0″ s. š., 82°59′40″ v. d.) |
Alma mater | Fakulta fyziky a matematiky Imperátorské moskevské univerzity (do 1890) Lomonosovova univerzita |
Povolání | matematik, fyzik, inženýr a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | CAGI (1918–1942) Guerrier Courses |
Ocenění | Leninův řád zasloužilý vědecký pracovník RSFSR Řád rudého praporu práce Hrdina socialistické práce Řád sv. Stanislava 3. třídy |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sergej Alexejevič Čaplygin (rusky Серге́й Алексе́евич Чаплы́гин; 5. dubna 1869 Raněnburg, Ruské impérium – 8. října 1942, Novosibirsk, Sovětský svaz) byl ruský a sovětský fyzik, matematik a strojní inženýr. Je známý matematickými vzorci, např. Čaplyginovou rovnicí, nebo hypotetickou látkou v kosmologii, zvanou Čaplyginův plyn.
Čaplygin studoval na Moskevské univerzitě, studia zakončil v roce 1890. Později se stal profesorem. V roce 1901 vyučoval strojírenství na Moskevských vyšších kurzech pro ženy a v roce 1903 aplikovanou matematiku na Moskevské technické škole.
Čaplyginovy teorie byly inspirovány dílem Nikolaje Žukovského, který založil Ústřední aerohydrodynamický institut. Jeho raný výzkum se zaměřoval na hydromechaniku. Jeho Sebrané spisy ve čtyřech svazcích vyšly v roce 1948.
V roce 1924 byl Čaplygin zvolen do Ruské akademie věd (v letech 1925–1991 Akademie věd SSSR).
Na jeho počest je pojmenováno město Čaplygin a měsíční kráter Čaplygin.
Byla mu udělena vyznamenání:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergey Chaplygin na anglické Wikipedii.