Serhij Žadan

Serhij Žadan
Serhij Žadan (2022)
Serhij Žadan (2022)
Narození23. srpna 1974 (50 let)
Starobilsk
Povoláníjazykovědec, básník, spisovatel, překladatel, esejista, autor sci-fi, performer a zpěvák
Alma materNárodní pedagogická univerzita Hryhorije Skovorody v Charkově (do 1996)
Tématapoezie, literatura, esej, překladatelská činnost a zpěv
OceněníCena Huberta Burdy (2006)
Book of the Year BBC Ukraine (2006)
Joseph Conrad Award (2009)
Book of the Year BBC Ukraine (2010)
Golden Writers of Ukraine (2012)
… více na Wikidatech
Web [ oficiální stránka]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Serhij Viktorovyč Žadan (ukrajinsky Сергі́й Ві́кторович Жада́н, * 23. srpna 1974, Starobilsk, Luhanská oblast, Ukrajina) je ukrajinský básník, prozaik, esejista, překladatel, performer a režisér.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval germanistiku na charkivské pedagogické univerzitě. V letech 2000 – 2004 zde přednášel světovou literaturu.[1] Překládá z němčiny, běloruštiny a ruštiny. Jeho texty byly přeloženy do němčiny, angličtiny, polštiny, srbštiny, chorvatštiny, litevštiny, běloruštiny, ruštiny, arménštiny a češtiny.

Dohromady napsal více než dvacet knih a sestavil řadu antologií. Jeho próza je kronikou devadesátých let a současně literární mapou východní Ukrajiny. Svou poezii sám často s velkým úspěchem přednáší.

Žije v Charkově. Vystupuje s charkovskou skupinou Sobaky v kosmosi, s níž vydal album Sportyvnyj klub armiji.[2] Organizuje festivaly a jiné kulturní a politické akce. V březnu 2011 získal jeho román Vorošylovhrad ocenění Ukrajinská kniha roku 2010. Tuto literární cenu uděluje ukrajinská redakce BBC.[3]

Dne 5. března 2022 ho Polská akademie věd nominovala na Nobelovu cenu za literaturu.[4][5]

Český kontext

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 byl hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení. Ve stejném roce byl s autorem natočen portrét pro cyklus Ukrajinská čítanka – Ukrajina, davaj, Ukrajina, který vznikl v koprodukci nakladatelství Větrné mlýny a tří veřejnoprávních televizí z Česka (ČT), Polska (TVP) a Slovenska (RTVS). Režisérem dílu je Aniela Astrid Gabryel.

V českém překladu vyšly zatím tři jeho básnické sbírky, tři romány (Internát, Depeche Mode, Jazz na Donbase), jedna kniha povídek (Big Mac) a řada kratších textů v časopisech nebo antologiích. Jeho texty překládají Alexej Sevruk, Miroslav Tomek, Norbert Holub, Tomáš Vašut a další.

Styl

[editovat | editovat zdroj]

Žadanův básnický styl se vyznačuje originálním spojením některých prvků moderní ukrajinské poezie (zejména futurismu) a elementů punkové subkultury se symbolickým prostorem industriální velkoměstské krajiny. Častými náměty jsou dramatické příhody kriminálníků a jiných marginálních existencí:

„ A pak ta žena, ty noci, plné vášně,

hotel, ve kterém pracovala,

a já jsem jí šeptal, Natacho, tvé srdce je teď v mých rukou,

cítím, jak je něžné a horké,

ona se jen smála, uhýbala pohledem, blbečku, to není srdce,

to je silikon, pusť, to vůbec není srdce, moje srdce je tvrdé a studené,

jako hokejové kotouče.



Tak tedy spolu jsme utíkali z bundesu, s jejími doklady a mými dluhy,

jako Marie a Josef na dvou oslech,

kupujíce na benzínkách jen to nejnutnější –

konzervy a prezervativy.[6]

“

Pro Žadanovy básnické i prozaické texty je příznačná energie a punková syrovost. Dobrým příkladem je slavný text Kupředu levá:

„ Kupředu levá. Nikdy se nezajímej o politiku, nečti noviny, neposlouchej rádio, vyhoď monoskop ze svého TV a dej tam barevný portrét Maa nebo Fidela, nenech se jima ojebávat, nepřipojuj se k síti, nechoď k volbám, nepodporuj demokracii, nenavštěvuj mítinky...[7] “

V povídkové sbírce Big Mac, již napsal během stipendijního pobytu v Rakousku, svérázným způsobem zachycuje bohémský život studentů a umělců, s nimiž se setkával během měsíců, strávených na vídeňské universitě:

„ Co je výhodou takovýchhle spontánních improvizovaných známostí oproti trvalým a poctivě pěstovaným přátelským vztahům? Výhoda spočívá v jejich upřímnosti, otevřenosti a nenucenosti. Svému novému známému můžeš vyprávět, co se ti zachce: o svém dětství, o přátelích paralyticích nebo o sousedech-upírech, on ti bude splácet toutéž mincí, budete si navzájem slibovat celé vzdušné zámky dalšího setkávání, věčného přátelství a vzájemně prospěšného uměleckého partnerství, budete se zvát na panáky a rozdělíte se o poslední trošku dobrého podalpského haše, budete chodit po neznámých místech, seznámíte se s otrapy, kteří, jak se později ukáže, jsou starými známými, ba dokonce příbuznými jednoho z vás, budete sborově zpívat německé nacistické pochodové písně, křičet z balkónů různé nepěkné věci, začnete se u stanoviště taxíků navážet do transvestitů a nakonec jednomu rozbijete držku, najdete ve tři ráno levný bar a pokusíte se koupit od barmanky kokain, a když vás odtamtud vyhodí, ani nepochopíte proč, a až pojedete volkswagenem přeplněným neznámými lidmi z jednoho večírku na druhý, úspěšně zabloudíte ve čtvrti, kterou ve skutečnosti dobře znáte a začnete nešťastně kroužit kolem jednoho a téhož bloku, přičemž se budete divit a stěžovat si, jak moc jednotvárná architektura tu je a že domy jsou si tu tak podobné, že se tu nedá nic najít, a až někdy po čtvrté jednoho z vás napadne, že je přece jen čas zastavit se, najdete automat s kolou, koupíte pár lahví té chladné tekutiny a začnete ji do sebe lačně lít, zatímco si budete pod teplým hvězdným nebem navzájem připomínat, jak se vlastně jmenujete.[8] “

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
Básnické sbírky
Próza
  • „Big Mak“(Kyjiv, 2003)
  • „Depeš Mod“ (Charkiv, 2004)
  • „Anarchy in the UKR“ (Charkiv, 2005)
  • „Hymna demokratické mládeže“ (Charkiv, 2005)
  • „Big Mak²“ (Kyjiv, 2006)
  • „Kapital“ (Charkiv, 2006)
  • „Vorošylovhrad“ (Charkiv, 2010)
  • „Mesopotamija“ (Charkiv, 2014; román složený z povídek a 30 básní)
  • „Internat“ (Černovice, 2017)
V češtině
  • Big Mac (Praha: Agite/Fra, 2011. Překlad: Miroslav Tomek, Alexej Sevruk)
  • Dějiny kultury začátku století (Praha: Petr Štengl, 2013. Překlad: Alexej Sevruk)
  • Ze života Marie (1. vyd. Brno: Větrné mlýny, 2015. 25 S. Překlad: Miroslav Tomek, Norbert Holub a Alexej Sevruk)
  • Internát (1. vyd. Praha: Argo, 2023. Překlad: Miroslav Tomek)
  • Depeche Mode (1. vyd. Praha: Fra, 2023. Překlad: Miroslav Tomek)
  • Nový pravopis (1. vyd. Praha: Fra, 2024. Překlad: Radka Rubilina)
  • Jazz na Donbase (1. vyd. Praha: Argo, 2024. Překlad: Miroslav Tomek); v originále Vorošylovhrad

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Serhij Žadan, Big Mac, Praha 2011, s. 161.
  2. ↑ http://artvertep.com/poster/7/1/9283.html
  3. ↑ http://iliteratura.cz/Clanek/28009/ukrajinska-kniha-roku-2010
  4. ↑ Wyborcza.pl. wyborcza.pl [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. (polsky) 
  5. ↑ WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Украинец Сергей Жадан выдвинут на Нобелевскую премию по литературе | DW | 14.03.2022. DW.COM [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. (rusky) 
  6. ↑ S. Žadan, báseň Mercedes Benz ze sbírky Maradona, překlad O. Sevruk
  7. ↑ http://aa.ecn.cz/img_upload/5f8b71f9dca70dc91ecc1cd414be5ef0/uz_cz.pdf
  8. ↑ Serhij Žadan, Big Mac, Praha 2011, s. 62-63.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]