Sfalerit | |
---|---|
Sfalerit | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | ZnS |
Identifikace | |
Barva | bílá, žlutá, červená, černá a další |
Vzhled krystalu | tetraedry, dodekaedry |
Soustava | krychlová |
Tvrdost | 3,5–4 |
Lesk | diamantový, skelný, mastný až matný |
Štěpnost | výborná |
Vryp | bílý, světle hnědý |
Hustota | 3,9–4,2 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | v HCl a HNO3 |
Sfalerit (Glocker, 1847), chemický vzorec ZnS, systematický název sulfid zinečnatý (dříve též sirník zinečnatý) je krychlový minerál. Název pochází z řeckého sphaleros – klamný, protože tmavé odrůdy připomínaly galenit, ale neobsahovaly žádné olovo. Starší český název je blejno zinkové.
Vzniká na hydrotermálních rudních žilách, dále původ magmatický, pegmatiticko-pneumatolytický a sedimentární. Nejtypičtějším výskytem sfaleritu jsou hydrotermální rudní žíly, nejčastěji Pb-Zn (galenit-sfalerit). Sfalerit dále vzniká v bazických magmatitech jako tzv. likvační rudy, na podmořských vulkánech, v metamorfitech (stratiformní ložiska), ve skarnech a v greisenech. Méně často vzniká také v některých typech sedimentů.
Krystaly, zrnité, zemité, masivní i kolomorfní agregáty, často vrstevnatě různobarevné. Krystaly mají tvar tetraedru nebo dodekaedru, často dvojčatí.
Metacinabarit, kasiterit, granát
Galenit, chalkopyrit, markazit, pyrit, fluorit, baryt, křemen
Důležitá ruda zinku, světle zbarvené a průhledné až průsvitné odrůdy používají jako drahé kameny (fasetové brusy, kabošony).
Hojný minerál.