Siemianowice Śląskie | |
---|---|
Siemianowická radnice | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°19′37″ s. š., 19°1′50″ v. d. |
Nadmořská výška | 260 až 295 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Slezské |
Okres | městský okres |
Administrativní dělení | 5 městských částí |
Siemianowice Śląskie | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 25,5 km² |
Počet obyvatel | 66 841[1] |
Hustota zalidnění | 2621,2 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané, Němci a další |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
Správa | |
Starosta | Rafał Piech |
Vznik | 1923 / 1934 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +48 32 |
PSČ | 41-100, 41-103, 41-106 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Siemianowice Śląskie ( [ɕɛmʲanɔˈvʲit͡sɛ ˈɕlɔ̃skʲɛ]IPA, slezsky Siymianowicy / Śymjanowicy [ɕɨmʲanoˈvʲit͡se], německy Siemianowitz, Laurahütte) jsou město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Leží na historickém území Horního Slezska severně od Katovic a jsou součástí dvoumilionové katovické konurbace. V samotných Siemianowicích žilo ke konci roku 2019 66 841 osob. Při posledním sčítání lidu (2011) se 29,7 % obyvatel přihlásilo ke slezské národnosti,[2] ale většina z nich se také přihlásila k polské národnosti, takže 84,4 % obyvatel Siemianowice Śląskie se přihlásilo k polské národnosti (v Polsku můžete uvést dvě národnosti).[zdroj?]
Původní Siemianowice byly rybářskou vesnicí na okraji Bytomského knížectví, první písemná zmínka pochází z roku 1451. V roce 1836 zprovoznil Hugo Henckel von Donnersmarck jižně od vsi železárny Laurahütte, kolem nichž časem vyrostla stejnojmenná dělnická kolonie. Po rozdělení Horního Slezska roku 1922 připadly Siemianowice a Lauřina Huť Polsku a byly spojené do jedné obce, která získala městská práva v roce 1932. Po druhé světové válce se městskými částmi staly Bańgów, Bytków, Michałkowice a Przełajka.
Siemianowice jsou proslulé zejména Specializovaným centrem pro léčbu popálenin (Centrum Leczenia Oparzeń), a také Vojenskými strojírenskými závody (Wojskowe Zakłady Mechaniczne), které byly roku 2014 přejmenovány na ROSOMAK SA podle své vlajkové lodi – obrněných bojových vozidel pěchoty Rosomak. Areál bývalé Laurahütte – za socialismu Huta Jedność (Huť Jednota) – zaniklé v roce 2003 představuje v současnosti obří brownfield.