Simeon Olelkovič | |
---|---|
Narození | 1420 Sluck |
Úmrtí | 3. prosince 1470 (ve věku 49–50 let) Kyjev |
Místo pohřbení | Kyjevskopečerská lávra |
Choť | Marija Gaštoldová[1] |
Děti | Sofija Simeonovna Olelkovičová Vasilij Simeonovič Olelkovič Q123913970 [1] |
Rodiče | Alexandr Olelko[2] a Anastázie Moskevská |
Rod | Gediminovci |
Příbuzní | Michail Olelkovič (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Simeon (Šimon) Olelkovič[3] (bělorusky: Сямён Алелькавіч, ukrajinsky: Семен Олелькович, rusky: Семён Олелькович, litevsky: Simonas Olelkaitis; 1420, Sluck–1470, Kyjev[4]) byl posledním kyjevským knížetem (1454 až 1470)[5] a knížetem sluckým (1443 až 1455).[6]
Jako člen rodiny Olelkovičů pocházel z gediminovské dynastie a byl vnukem Algirdase, litevského velkovévody. Po smrti svého otce zdědil Kyjevské knížectví. Vedl nezávislou politiku, bojoval proti krymským Tatarům, udržoval úzké vazby s Moldavským knížectvím, janovskými koloniemi u Černého moře a knížectvím Theodoro na Krymu.
Jeho dcera se vdala za Michala III. Tverského, posledního knížete Tveru.
Po smrti Simeona Olelkoviče se Kyjevské knížectví proměnilo v Kyjevské vojvodství.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simeon Olelkovich na anglické Wikipedii.