Muchnička | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Řád | dvoukřídlí (Diptera) |
Čeleď | muchničkovití (Simuliidae) |
Rod | muchnička (Simulium) Latreille, 1802 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Muchnička (Simulium, české jméno je používáno pro více rodů)[1] je rod z čeledi muchničkovitých. Zahrnují několik stovek druhů ve 41 podrodech.[2] Jsou známé jako přenašeči onchocerkózy (říční slepota).
Sliny těchto much obsahují antikoagulanty, řadu enzymů a histamin a smíchány s krví zabraňují jejímu srážení, dokud ji muchnička nenasaje. Jde o thelmofága, kousnutí způsobují lokalizované poškození tkáně, a pokud je počet muchniček dostatečný, může pokousání vyvolat ztrátu krve a anémii.
Reakce hostitele na útok muchničky může zahrnovat systémová onemocnění, alergické reakce, nebo dokonce smrt, způsobenou především histaminem. U lidí je tato systémová reakce známá jako „muchničková horečka“ a je charakterizována bolestmi hlavy, horečkou, nevolností, adenitidou, generalizovanou dermatitidou a alergickým astmatem.
V srbské mytologii existuje legenda o Ale (ženské bytosti spojené s krupobitím, šílenstvím a nemocí), která údajně zemřela v jeskyni poblíž pevnosti Golubac v okrese Požarevac ve východním Srbsku. Hnijící mrtvola této bytosti prý každé jaro vysílá roj golubackých much – jedinců druhu Simulium colombaschense. Skutečnost, že golubacká moucha je nenasytný krvežíznivec a přenašeč nemocí odpovídá charakteru Aly, zdůrazňuje její zhoubné až smrtonosné působení, zatímco legenda recipročně poskytuje folklórní vysvětlení geneze tak nepříjemného hmyzu.[3][4] Druhový název colombaschense je odvozen od názvu vesnice (ve významu holubník od slovanského golub holub, příbuzného s latinským columba - viz Columbidae). Během 18. století byl S. colombaschense známým hmyzím škůdcem Banátu.[5]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simulium na anglické Wikipedii.