Siparunaceae

Jak číst taxoboxSiparunaceae
alternativní popis obrázku chybí
Plody Siparuna thecaphora
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řádvavřínotvaré (Laurales)
ČeleďSiparunaceae
Schodde, 1970
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Siparunaceae je čeleď nižších dvouděložných rostlin z řádu vavřínotvaré (Laurales). Jsou to stálezelené dřeviny se vstřícnými či přeslenitými jednoduchými listy a neobvyklými plody. Čeleď zahrnuje asi 60 druhů ve 2 rodech a je rozšířená v tropické Americe a Africe.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Zástupci čeledi Siparunaceae jsou stálezelené, jednodomé nebo dvoudomé keře a stromy s jednoduchými vstřícnými nebo přeslenitými listy bez palistů. Listy jsou celokrajné nebo zoubkaté. Květy jsou jednopohlavné, převážně v úžlabních květenstvích. Okvětí je v počtu 4-6, více nebo méně srostlé, v 1-2 kruzích. Tyčinky jsou volné, v počtu 1 až mnoho. Gyneceum je složené ze 3 až 30 plodolistů, apokarpní nebo synkarpní. V každém plodolistu je jediné vajíčko. Plodem jsou jednosemenné peckovičky uzavřené ve zdužnatělém receptákulu.[1][2][3]

  • Větévka Siparuna guianensis
    Větévka Siparuna guianensis
  • Plody Siparuna guianensis
    Plody Siparuna guianensis

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod Siparuna zahrnuje asi 60 druhů a je rozšířen v tropické Střední a Jižní Americe od Mexika po Bolívii a Paraguay. Největší diverzity dosahuje ve vlhkých lesích středních poloh And v Peru, Kolumbii a Ekvádoru. Několik druhů roste v poříčních galeriových lesích v oblastech savan. Rod Glossocalyx je monotypický, zahrnuje jediný druh, Glossocalyx longicuspis, který se vyskytuje v tropické západní Africe.[1]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Květy Siparuna jsou opylovány bejlomorkovití|bejlomorkami, kladoucími vajíčka do dužnatých květů. Larvy se posléze v květech vyvíjejí. Peckovičky jsou opatřeny míškem a po puknutí dužnatého květního lůžka, v němž jsou uzavřeny, jsou vyhledávány ptáky. Někteří ptáci se na tuto potravu specializují, např. tyrančík okrovobřichý (Mionectes oleagineus) z čeledi tyranovití. Z dalších ptáků je konzumuje květomil modrý (Cyanerpes cyaneus), biskoupek tmavomodrý (Cyanocompsa cyanoides) a pipulka červenohlavá (Pipra mentalis), Masivní květní lůžka některých druhů jsou konzumována opicemi a netopýry.[1]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Čeleď Siparunaceae byla v minulosti součástí čeledi Monimiaceae. Podle výsledků molekulárních studií jsou nejblíže příbuznými větvemi čeledi Gomortegaceae a Atherospermataceae. Bývalý rod Bracteanthus, vyskytující se v tropické Americe, byl vřazen do rodu Siparuna.[1][4]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Extrakt z listů i plodů rostlin rodu Siparuna je používán domorodci jako léčivo na celou řadu neduhů. V Jižní Americe je používán druh Siparuna guianensis na léčení malárie a jiných horečnatých onemocnění. Antimalarické účinky byly prokázány farmakologickými výzkumy.[1][3]

Přehled rodů

[editovat | editovat zdroj]

Glossocalyx, Siparuna[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky) 
  2. ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Siparunaceae [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Missouri: Timber Press, 2005. ISBN 1-930723-47-4. (anglicky) 
  4. ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. I-VIII). Timber Press, 1995
  • Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]