Skrupl je stará měrná jednotka pro hmotnost a jiné veličiny. Má 1,2 až 1,3 gramu nebo 0,18 až 0,19 milimetru. Není jednotkou soustavy SI. Termín pochází z latinského slova scrūpulus, které znamenalo „starost, úzkost nebo obava“, ale také „ostrý kamínek“, zdrobnělina od scrūpus „ostrý kámen“, nebo i „nejmenší část závaží nebo hmoty“[1]
Byla to jedna z nejmenších běžných jednotek hmotnosti ve starověkém Římě,[2] ale užívala se také přeneseně jako jednotka měření jiných veličin. Později byla používána jako lékárenská jednotka hmotnosti označovaná symbolem ℈ nebo s.ap. („scrupulus apothecarius"). Starořecké slovo γράμμα bylo ztotožňováno s římským „skrupul".[3]
Kód této měrné jednotky ve Sbírce zákonů č.135/1998Sb.je SCR. (Skrupul - Scruple GB, US má 1,295982 gramů).[4]
Jako jednotka hmotnosti byla římská skrupul (troy scruple, s.tr.) 1⁄24 troyské unce (oz.tr.), tj. 1⁄288 libry (troy pound, lb.tr.),[5] což je zhruba 1,2 gramu (nebo třetina kvintlíku).[6] Hodnota jednotek se však v různých regionech a v čase mírně lišila.[7]
↑Friedrich Kluge, Alfred Götze: Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache. 20. vydání.,vydal Walther Mitzka, De Gruyter, Berlin / New York 1967; nový tisk („21.nezměněné vydání“) tamtéž 1975, ISBN3-11-005709-3, S. 712 (Skrupel).
↑C. F. Richardson, S. H. Peabody: The International cyclopedia: a compendium of human knowledge. Svazek 13. Dodd, Mead & company, 1898, S. 278.
↑Georgios D. Bambiniotis: Ετυμολογικό Λεξικό, Athen 2011, ISBN978-960-9582-00-1, S. 321 (Lemma: γραμμάριο)
↑Günther Jaeschke: Anna von Diesbachs Berner ‚Arzneibüchlein‘ve Erlacher Fassung Daniel von Werdts (1658), Díl I: Text. Königshausen & Neumann, Würzburg 1978 (= Würzburger medizinhistorische Forschungen. svazek 16), S. 106, č. 359 („Scrupulus ist ein drittel von einem quintlin“).
↑Maximus von Imhof: Anfangsgründe der Chemie: zum Gebrauche für öffentliche Vorlesungen an der kurfürstlichen Akademie der Wissenschaften. Lentner, 1803, S. 213 a další (omezený náhled ve vyhledávači Google) Dostupné online..
↑Schweizerische Eidgenossenschaft (vyd.): Bundesblatt, Band 4. 1852 (omezený náhled ve vyhledávači Google). Dostupné online.
↑Dietlinde Goltz: Mittelalterliche Pharmazie und Medizin. Dargestellt an Geschichte und Inhalt des Antidotarium Nicolai. Mit einem Nachdruck der Druckfassung von 1471. Wiss. Verl. Ges., Stuttgart 1976, S. 58 f.
↑Joseph Claudel: Das Maurerhandwerk in seinem ganzen Umfange theoretisch und praktisch abgehandelt. B. F. Voigt, 1860, S. 280 (omezený náhled ve vyhledávači Google) Dostupné online..
Königl. Württemb. Centralstelle für Gewerbe und Handel (vyd.): Die Maasse und Gewichte von Württemberg gegenüber den Metrischen des Deutschen Reiches. Nakladatelství J. B. Metzler’schen Buchhandlung, Stuttgart 1871.