Tento článek je o obci na Olomoucku. O zaniklé obci pojednává článek
Slatinice (Most).
Slatinice (německy Großlatein) jsou obec v okrese Olomouc. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel.
První písemná zmínka o obci je z roku 1247.
Obec spadá do římskokatolické farnosti Slatinice u Olomouce.[4]
Autorem obecního znaku a vlajky je heraldik Jiří Louda. Obci byly symboly uděleny v roce 1993.
Znak tvoří štít rozdělený červeným kosmým pruhem, nahoře stříbrný s červeným štírem, dole šest vlnitých pruhů střídavě zlatých a modrých. Kosmý pruh a štír byly převzaty z erbu moravského lékaře Tomáše Jordána z Klausenburku, který roku 1580 poprvé popsal léčivé účinky zdejší vody ze sirovodíkových pramenů, a tak se zasloužil o proslulost zdejších lázní. Vlnité pruhy v dolní části štítu představují vlnící se zrající lány obilí Hané (zlaté pruhy) a léčivé vody (modré pruhy).
Na bílém listu obecního praporu je umístěn červený štír hlavou k žerdi, při dolním okraji modrý vlnitý pruh v šířce jedné sedminy šířky praporu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
[7]
Vesnice leží na železniční trati Červenka–Prostějov na které leží stejnojmenná zástávka a silnicích druhé třídy II/449, II/570.
- Bohumír Josef Hynek Bilovský (1659–1725), katolický kněz, básník a homiletik.
- Ondřej Schweigl (1735–1812), sochař, řezbář a štukatér. V jeho dílně vznikly oltáře, kazatelna a křtitelnice pro slatinický kostel.
- Roderick Murchison (1792–1871), skotský geolog a paleontolog. V srpnu 1847 bádal na významné paleontologické lokalitě v okolí Slatinic.
- Joachim Barrande (1799–1883), francouzský paleontolog. Spolu s R. Murchisonem bádal v srpnu 1847 v okolí Slatinic.
- Josef Hofer (1871–1947), původně katolický kněz. Místní farnost spravoval v letech 1907 až 1910.
- Vojtěch Janoušek (1897–1969), pedagog a regionální historik
- Antonín Šuránek (1902–1982), od 2. srpna 1926 kaplanem a od 29. července do 21. listopadu 1929 duchovním správcem slatinické farnosti, zakladatel svatoantonínského kultu na Malém Kosíři, vězeň komunismu a Služebník Boží.
- Vlasta Čecháková-Klemsová (1905–?), Slatiničanka, akademická malířka, členka Kruhu výtvarných umělkyň. V roce 1954 restaurovala obrazy Křížové cesty u slatinického kostela.[8][9]
- Antonín Crhák (1910–1942), rodák z Lip. Příslušník ilegálního odbojového hnutí, zatčen za podporu rodin politických vězňů. Umučen 26. srpna 1942 v Osvětimi. Jeho jméno je uvedeno na pomnících padlých 2. světové války v Lipách a v Lutíně.[10]
- František Borák (1910–1975), katolický kněz. V roce 1935 byly Slatinice jeho prvním kaplanským místem. Borák se později do historie zapsal jako zpovědník Josefa Valčíka z výsadku Silver A a spolupracovníka Operace Anthropoid.[11]
- Heřman Josef Tyl (1914–1993), premonstrát, ve Slatinicích žil v letech 1987 až 1990, vězeň nacismu i komunismu, opat kláštera Teplá.
- Jiří Louda (1920–2015), heraldik, autor obecní vlajky a znaku.[12]
- Antonín Juchelka (1921–1987), katolický kněz. V roce 1973 přišel do Slatinic z farnosti Hradec nad Moravicí. Rodák z Těškovic byl komunistům trnem v oku mimo jiné proto, že ve farnostech dokázal probudit duchovní život, obnovil u Hradce nad Moravicí poutě na tamní Kalvárii a ve Vítkově 2. března 1969 pravděpodobně koncelebroval zádušní mši za studenta Jana Zajíce, následovníka Jana Palacha. Antonín Juchelka zemřel po krátké a těžké nemoci 18. února 1987 ve Fakultní nemocnici Olomouc. Pohřben je v Pusté Polomi.[13]
- Jaromír Fiala (* 1955), fotbalista
- Jiří Kubíček (* 1956), fotbalista a fotbalový funkcionář
- Jan Fiala (* 1956), fotbalista, bronzový medailista z Mistrovství Evropy 1980.
- Jiří Fiala (* 1958), fotbalista
-
Náves
-
Schody ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie
-
Kaplička vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie
-
Křížová cesta vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie
-
Hřbitov
-
Venkovská usedlost
-
Sokolovna
-
Lázeňský dům Morava
-
Fontána před lázeňským domem Morava
-
Socha Františka Palackého v areálu lázní
-
Památník obětem světových válek
-
Pramen Svatý Václav
-
Pramen Svatý Václav
-
Socha svatého Jana Nepomuckého před budovou školy
-
Kříž za obcí směrem na Lutín
-
Hrob průmyslnických rodin
Sigmundů a Gruntů.
Panoramatický pohled na obec od silnice na Lutín
- JANOUŠEK, Vojtěch: Lázně Slatěnice. Slatěnice 1921.