Slizobedla lesklá | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
Čeleď | muchomůrkovité (Amanitaceae) |
Rod | slizobedla (Limacella) |
Binomické jméno | |
Limacella illinita Maire 1933 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slizobedla lesklá (Limacella illinita) je vzácný[1] druh houby z čeledi muchomůrkovité (Amanitaceae).
Klobouk v průměru dorůstá 2–15 cm, v mládí polokulovitý se postupně rozevírá na zvoncový, klenutý až plošně rozložený, postupně vyniká tupý středový hrbol. Pokožka je hladká, pokrytá velmi silnou slizovou vrstvou, která často typicky přetéká přes okraj. Barvu má bílou, smetanovou, žlutavě okrovou až šedivou.
Bílé, jemné lupeny jsou na klobouku hustě uspořádané, u třeně jsou volné. Výtrusný prach je bílý.
Třeň je 5–10 cm dlouhý, válcovitý, měkký, obdobné barvy i struktury jako klobouk, má slizovitý prsten, hlíza chybí.
Dužnina je slizká, bílá až nažloutlá, lepkavá, chuť i vůně jsou moučné.
Jedlá houba.[3]
Od srpna do října roste vzácně tento druh v lesích (listnatých i jehličnatých) s výživným, humusovým podložím.[1]
Výskyt druhu byl popsán v oblastech Severní Ameriky, Brazílie, Evropy, Ruska a Japonska.[6]
Zaměnitelná s ostatními zástupci rodu slizobedla.