Pohlednice z Končin u Litomyšle z počátku 20. století
Sloupnice (j. č., tedy: ta Sloupnice, do Sloupnice, ve Sloupnici, v Horní/Dolní Sloupnici [místně hovorově - na Horní/Dolní Sloupnici], sloupnický [místně hovorově - sloupenský], Sloupničan [místně hovorově - Sloupeňák]) je velká obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji na východě Čech, v údolí u hranic s okresem Ústí nad Orlicí, asi 6 km severně od historického města Litomyšl. Má přibližně 1 800[1] obyvatel.
Končiny – mají dohromady vlastní řadu čísel popisných, ale evidenčně jsou rozděleny na dvě části obce podle katastrálního rozdělení: dolní část Končiny 1.díl spadá do katastrálního území Dolní Sloupnice, horní část (samota) Končiny 2.díl se dvěma domy (a pramenem s kaplí v k. ú. Kornice) spadá do katastrálního území Horní Sloupnice.
Název Sloupnice je odvozen pravděpodobně od slova slup, což je archaismus pro klec na chytání ryb[5]. Nejedná se tedy o odvozeninu od slova sloup. Na historických mapách lze Sloupnici nalézt pod názvem Sloupnitz (nebo Zlupnitz[6]), její jednotlivé části pak pod názvy Ober Sloupnitz (Horní Sloupnice), Unter Sloupnitz (Dolní Sloupnice), Cončin (Končiny) a Džbánowec (Džbánovec). Jméno osady Džbánovec odkazuje na nedaleký Džbánov, mezi nímž a Sloupnicí osada leží.
Vesnice Sloupnice je německého typu, tj. protáhlá lesně-lánová vesnice sledující říční tok nebo pozemní komunikaci bez zjevné návsi nebo náměstí. Rozkládá se v údolí východně od Českotřebovské pahorkatiny a severně od Českomoravské vrchoviny podél silnice z Ústí nad Orlicí do Vysokého Mýta. Tuto pozemní komunikaci, protínající obec ve směru SV-JZ a posléze ve směru východ-západ, sleduje potok Bílá Labuť (též zvaný Sloupenský, Sloupnický[7] nebo Labuťka). Nejvyšším bodem vesnice je Šuráňkův kopec nacházející se v SV části obce.
Předpokládá se, že první kolonizace oblasti proběhla již na přelomu 12. století. Podle listiny z roku 1200 je patrno, že v oblasti již existovala kultivovaná půda, ale zmínky o osídlení chybí.
První písemná zmínka o obci se datuje letopočtem 1292, kdy král Václav II. daroval lanšperské panství cisterciáckému klášteru na Zbraslavi.[8][9] Počátkem 14. století je jako majitel obce uváděn Vítek ze Švábenic. Na konci 14. století byla obec rozdělena na několik dílů s různými majiteli.
V letech 1867–1868 byl v obci založen a postaven klášter Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Tento řád se zabýval výchovou a vyučováním dívek. Klášterní škola byla v roce 1942 uzavřena a budova začala sloužit nemocným dětem a později i jako Charitní domov pro přestárlé.[10] Klášter byl postupně transformován na státní domov důchodců. Od roku 1985 pracují v domově pouze civilní zaměstnanci.
K 1. lednu 2007 přešla Sloupnice společně s Vlčkovem a Němčicemi z okresu Ústí nad Orlicí pod okres Svitavy.
Předsedové MNV a starostové po znovusjednocení obcí Horní Sloupnice a Dolní Sloupnice: 1976-1981 Jarmil Štarman (KSČ), 1981-1990 Jan Pecháček (KSČ), 1990-1998 Jaroslav Mikulecký, 1998-2022 Josef Škeřík (STAN), 2022-20XX Milan Bečička.
Vesnička – skupina několika domů, nejvýše položená část obce, u odbočky na Řetovou, součást Horní Sloupnice
Rafanda – část obce vzniklá ve druhé polovině 20. století výstavbou rodinných domů, součást Horní Sloupnice
Drahy – ulice procházející kolem evangelického hřbitova, na hranici Horní a Dolní Sloupnice
U Vašinů – lidový název pro autobusovou stanici, leží zhruba uprostřed obce
Malá Strana – polnosti ležící severně od obce, směrem na Džbánov a Voděrady
Velká Strana – polnosti na jih od obce, směrem na Vlčkov a Litomyšl
Nejedlého kopec (Nejedlák) – vrch, na němž je mj. katolický kostel a hřbitov; na jeho úpatí hraničí Horní a Dolní Sloupnice; název dle někdejšího obchodníka Jaroslava Nejedlého
Podole – nejvnitřnější část Dolní Sloupnice, bezprostřední okolí potoka po celé délce této části obce
Rokle – přirozený údolní předěl zhruba uprostřed Dolní Sloupnice, na její severní straně
Most – nejzápadnější a nejníže položená část obce; název dle tamějšího přemostění potoka
Aktivní účastníci, hrdinové a mučednícidomácího odboje za druhé světové války, rodištěm i bydlištěm z Horní Sloupnice, popravení nacisty na Zámečku v Pardubicích 03. června 1942 coby vůbec první východočeské hrdelní oběti tzv. heydrichiády: Miroslava Horská (*1918; dcera Josefa Průška a sestra Otakara Průška), Stanislav Mikulecký (*1895; manžel Anny Mikulecké), Anna Mikulecká (*1896; manželka Stanislava Mikuleckého), Josef Průšek (*1889; otec Miroslavy Horské a Otakara Průška), Otakar Průšek (1923; syn Josefa Průška a bratr Miroslavy Horské)
Petr ze Sloupnice, za překotných husitských časů v letech 1429-1454 poslední místní šlechtický pán; zeman sídlící na tvrzi v sousedství kostela; litomyšlský leník
János Breznay (okolo 1755–1800) byl evangelickým farářem helvetského vyznání. Do Čech (do Sloupnice) přišel 16. června 1783 z Uher. V období 1784–1788 byl farářem ve Sloupnici, v období 1789-1800 byl farářem ve Velimi, kde 18. května 1800 umírá ve věku 45 let na mrtvici po dlouhotrvající nemoci. Zanechal po sobě manželku Dorotu.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 627.