Slíďák mokřadní
 Slíďák mokřadní | |
|---|---|
 samice | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
| Třída | pavoukovci (Arachnida) |
| Řád | pavouci (Araneae) |
| Podřád | dvouplicní (Labidognatha) |
| Nadčeleď | Araneoidea |
| Čeleď | slíďákovití (Lycosidae) |
| Rod | slíďák (Pardosa) |
| Binomické jméno | |
| Pardosa amentata Clerck, 1757 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slíďák mokřadní (Pardosa amentata) je druh pavouka z čeledi slíďákovití. Má nahnědlou barvu s tmavě hnědými až černými skvrnami a dorůstá velikosti 5 až 8 milimetrů na délku, přičemž samice jsou obvykle mírně větší než samci. Tento druh nepřede pavučiny, ale loví na zemi. Je hojně rozšířen ve střední a severozápadní Evropě a na Britských ostrovech.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Délka těla samců je 5 až 6,5 mm, samice měří 6 až 8 mm (z toho hlavohruď 2,5–3,5 mm). Celkové zbarvení je šedo-hnědo-černé, mírně kontrastní. Samci jsou obecně tmavší, především v přední části těla. Hlavohruď samic je tmavě hnědá s nevýrazným centrálním dvakrát zaškrceným světlým pruhem. Hlavohruď samců je černá se světlehnědým středovým pruhem, velmi tmavá jsou i makadla. Makadla samců jsou velmi široká. Zadeček je hnědý s několika tmavšími skvrnami. Nohy jsou černě a světle hnědě kroužkované, zadeček nevýrazně skvrnitý.[1]
Slíďák mokřadní se dá zaměnit s dalšími druhy rodu Pardosa, především se slíďákem zahradním (Pardosa hortensis), který však obývá spíše sušší biotopy. K přesnému určení je potřeba porovnat kopulační orgány.[2]
Biotop, rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Pavouk se vyskytuje v široké škále otevřených stanovišť, zejména ve vlhkých oblastech. Byl zaznamenán v travních porostech, bažinách, při březích vodních toků, slatinách, mokřinách, při okrajích polí, ale zřídka na vřesovištích. V zimě může být také nalezen v domech poblíž oken, u dveří, v domácích rostlinách a v suterénu, kde se snaží vyhnout chladnému počasí. Nachází se také v travních porostech a padance při okrajích lesa.
Vyskytuje se v hojných počtech, patří v mnohých evropských zemích k nejpočetnějším pavoukům vůbec. V České republice je rovněž velmi hojný.[1][3][4]
Biologie
[editovat | editovat zdroj]Slíďák mokřadní, podobně jako jiné druhy čeledi, nepřede lapací sítě. Je to rychlý a mrštný lovec, který honí a rychlými výpady napadá jakoukoliv kořist, která mu přijde do cesty. Při zabíjení používá chelicery a jed. Jeho stravu tvoří převážně mouchy a jiný malý hmyz. Občas zaútočí i na relativně velkou kořist (pakomár). Dokáže rychle běhat na vodní hladině,[5] což mu umožňuje chytat i členovce tam uvízlé. Je aktivní již velmi brzy na jaře a celkově mezi březnem až červencem, kdy je často vidět za denního světla. Často stojí na nízké vegetaci a ohřívá se na slunci.[1][2]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Sameček vstříkne sperma do malé síťky a pak ho vcucne do makadel. Následně se vydá vyhledat samici. Během námluv sameček postává okolo samičky a bubnuje o podklad svýma předníma nohama. Zároveň roztáhne makadla a mává s nimi, aby přitáhl její pozornost. Postupně se k ní přibližuje. Pokud samice kopulaci odmítne, projeví se to jejím výpadem vůči samci.[6] Ten se stáhne a často po nějaké době zkusí stejnou taktiku znovu. Po kopulaci si samice utká kulovitý kokon, do něhož naklade vajíčka. Kokon pak nosí pod zadečkem, připředený ke snovacím bradavkám. Po vylíhnutí z vajíček zůstávají pavoučci na matce a jsou nošeni na zádech až do svého druhého instaru. Pak jsou již dostatečně velcí, aby se o sebe postarali. Kanibalismus není mezi mladými slíďáky vzácností.[1][2][7]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Samice -
Samice s kokonem -
Samec (vlevo) a samice -
Samice s kokonem -
Samec -
Samice s mláďaty na zadečku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d KŮRKA, Antonín, a kol. Pavouci České republiky. Praha: Academia, 2015. S. 396, 420.
- ↑ a b c MACHAČ, Ondřej. Pardosa amentata - slíďák mokřadní. Natura Bohemica [online]. www.naturabohemica.cz, 2013-01-02 [cit. 2017-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Pardosa amentata (Clerck, 1757) [online]. Česká arachnologická společnost [cit. 2017-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Pardosa amentata - araneae. www.araneae.unibe.ch [online]. [cit. 2017-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-30.
- ↑ ROVNÝ, Rastislav. Pardosa amentata FHD - test Sony NEX 5 + Sony MACRO 2.8/50 (video) [online]. 2011 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.
- ↑ DOLIVO-DOBROVOLSKY, Dmitry. Wolf spider (Lycosidae) Pardosa amentata. Male dancing (video) [online]. 2014 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.
- ↑ HVAM, Aino; MAYNTZ, David; NIELSEN, Rikke Kruse. Factors affecting cannibalism among newly hatched wolf spiders (lycosidae, pardosa amentata). Journal of Arachnology. 2005-08-01, roč. 33, čís. 2, s. 377–383. Dostupné online [cit. 2017-05-14]. ISSN 0161-8202. DOI 10.1636/04-96.1.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KŮRKA Antonín; ŘEZÁČ Milan; MACEK Rudolf; DOLANSKÝ Jan. Pavouci České republiky. Academia : Praha 2015.
