Snovačkovití | |
---|---|
Snovačka Latrodectus hasselti | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
Třída | pavoukovci (Arachnida) |
Řád | pavouci (Araneae) |
Podřád | dvouplicní (Labidognatha) |
Nadčeleď | Araneoidea |
Čeleď | snovačkovití (Theridiidae) Sundevall, 1833 |
rody | |
velké množství, viz text | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Snovačkovití (Theridiidae) je druhově velmi bohatá čeleď pavouků, zahrnuje více než 2 000 druhů, v našich podmínkách se můžeme setkat s přibližně 60 druhy.
Zadeček snovaček je kulovitý a bývá ve srovnání s hlavohrudí poměrně velký. Nejtypičtějším znakem všech snovaček je řada pilovitých brv na spodní straně chodidlových článků posledního páru noh. Souvisí s přítomností speciálních lepových žláz, jejichž sekret právě těmito brvami stírá ze snovacích bradavek a vrhá jej na vlákna své sítě v rámci příprav své pavučinové pasti, nebo přímo na lapenou kořist, čímž omezuje její pohyb před zaútočením. Chelicery bývají relativně malé. Velikost snovaček kolísá od 1 do 14 mm.
Některé druhy snovaček dokážou stridulovat (vyluzovat zvuk) – zadní okraj jejich hlavohrudi je rýhovaný a přes tyto rýhy může pavouk přejíždět drobnými ostny, umístěnými na přídi zadečku, což má za následek generování zvuku, který je v případě Snovačky pokoutní (Steatoda bipunctata) vnímatelný i pro lidské ucho.
Sítě snovaček bývají různě velké, vždy mají ale podobu trojrozměrné sítě vláken, která je vybudovaná mezi stébly trav, nebo větvičkami stromů či keřů.