Sobědruhy

Možná hledáte: Soběkury nebo Soběhrdy.
Sobědruhy
Židovský hřbitov
Židovský hřbitov
Lokalita
Charakterčást města
ObecTeplice
OkresTeplice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 144 (2021)[1]
Katastrální územíSobědruhy (2,3 km²)
PSČ415 10
Počet domů369 (2021)[2]
Sobědruhy
Sobědruhy
Další údaje
Kód části obce151505
Kód k. ú.751502
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sobědruhy (německy Soborten) jsou část statutárního města Teplice. Nachází se na severovýchodě Teplic. Prochází zde silnice I/13. Sobědruhy jsou také katastrální území o rozloze 2,3 km².[3]

Ve čtvrti se nachází 21 ulic: 5. května, Březový háj, Důlní, Haškova, K zámečku, Mírová, Na rozhraní, Nerudova, Pod kopcem, S. K. Neumanna, Srbická, U zámečku, Zahrádky, Žižkova, Husova, Bohosudovská, Stará, Polní, K Zámečku, Boční a Úzká.

Název vesnice je odvozen ze staroslověnského slova drugъ (česky druh) ve významu ves sobědruhů. Německá varianta Soborten vznikla zkomolením českého jména. V historických pramenech byla vesnice uváděna pod názvy: Sobiedruhy (1334), Sobijedruhi (1335), Sobiedruhy (1337), Sobodruhy (1418), Sobiedruhy (1542, 1561), Sobodruh (1584), Sobodruhy (1628), Soborten a Sobothrn (1787) a Soborten (1833).[4]

První písemná zmínka pochází z roku 1334.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 017 obyvatel (z toho 967 mužů), z nichž bylo 820 Čechoslováků, 1 104 Němců, patnáct Židů a 78 cizinců. Většina se jich hlásila k římskokatolické církvi, ale osmdesát lidí patřilo k evangelickým církvím, 64 k církvi izraelské a 412 jich bylo bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měly Sobědruhy 2 189 obyvatel: 909 Čechoslováků, 1 221 Němců, osm Židů, dva příslušníky jiné národnosti a 49 cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 81 evangelíků, pět členů církve československé, 51 židů, čtyři členové jiných církví a 611 lidí bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[5][8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 860 1 257 1 420 1 929 2 156 2 017 2 189 1 719 1 822 1 577 1 265 1 010 1 031 1 110 1 144
Domy 90 107 114 141 159 164 212 346 317 317 288 311 327 343 369

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1869–1980 Sobědruhy byly samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Teplice, ale v letech 1921 a 1930 v okrese Teplice-Šanov a podruhé znovu v okrese Teplice. Od 1. července 1980 je částí statutárního města Teplice.[10]

Židovská obec v Sobědruhách

[editovat | editovat zdroj]
O někdejším významu sobědružské židovské obce svědčí dnes již jen zčásti dochovaný židovský hřbitov.

V minulosti, zejména v 17.–19. století, měla vesnice převážně židovské obyvatelstvo[11], byla to patrně jedna z nejstarších židovských obcí v severních Čechách[12]. Na (velice atypické) věži s hodinami dnes již zaniklé sobědružské synagogy byly uvedeny dva letopočty: 1553 a 1654. Synagoga poprvé v písemných pramenech doložena na počátku 18. století, patrně však starší, prošla několika přestavbami; ačkoliv v Sudetech, nacisté jí během tzv. Křišťálové noci kvůli pozici v zástavbě nevypálili; stržena byla před rokem 1958.[13]

Hebrejský a jidiš název Sobědruh zněl hebrejsky זאבארטן ‎, Zobortn[14][15], objevuje se i ve variantě סאבארטען Sabarten[15]. Oba názvy se dochovaly na několika sbírkových předmětech místní provenience v Židovském muzeu v Praze.

Do roku 1848 byli zdejší Židé nuceni žít v místním ghettu – zdejší Židovské ulici (německy Judengasse), název později (kol. 1900) změněn na U synagogy (německy Tempelgasse[16] či Tempelstrasse[16]), přetrval až do 2. sv. války, dnes ulice Bohosudovská.[16][17] Zdejší ŽNO spadala určitou dobu do litoměřického okresního rabinátu, ale v roce 1883 se osamostatnila a zvolila si za rabína Chaima (Heinricha) Galandauera, autora díla „Der Socialismus im Bibel und Talmud“). Na počátku 20. století měla sobědružská židovská obec asi 150 členů.[12]

Minimálně od roku 1669 zde existuje židovský hřbitov s řadou významných náhrobních kamenů.[13] Až do roku 1751 zde byli pohřbíváni též Židé z Drážďan.[18] Mnoho náhrobků nese nápis „מגרש פראג" ("Mi-Gereš Prag“), označující hroby Židů, kteří byli vyhnáni z Prahy, z nichž někteří „zemřeli jako mučedníci“.[12]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Sobědruhy, Soborten, s. 124. 
  5. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 228. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 364. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 316.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-10-21]. S. 521. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  11. https://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/teplice/
  12. a b c https://www.jewishencyclopedia.com/articles/13820-soborten
  13. a b FIEDLER, Jiří. Jewish Sights of Bohemia and Moravia. Praha: Sefer, 1991. 224 s. Dostupné online. ISBN 80-900895-0-X. S. 180. (anglicky) 
  14. https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186767
  15. a b https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186696
  16. a b c synagoga v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  17. https://www.google.com/maps/@50.6608517,13.8538623,3a,75y,121.09h,104.36t/data=!3m6!1e1!3m4!1shxQoaoRqY4q9YMIn183fyw!2e0!7i13312!8i6656
  18. VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2009. 293 s. ISBN 978-80-7376-142-4. S. 151. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]