Sociologický výzkum

Sociologický výzkum je systematický proces bádání, na základě kterého se snažíme popsat, předpovědět nebo vysvětlit sociální život jednotlivce, skupiny či společnosti. Cílem sociologického výzkumu je objektivně a reprezentativně popsat znaky a jevy vyskytující se u zkoumaného prvku ve společnosti. Sociologický výzkum zařazujeme do kategorie výzkumu ve společenských vědách.^[1]

Typy sociologického výzkumu

Jednorázové

• Případová studie
• Srovnávací studie

Replikační

• Prostý výzkum
• Longitudinální výzkum
• Panelový výzkum^[1]

Fáze sociologického výzkumu

Sociologický výzkum zkoumá jeden nebo více souvisejících výzkumných problémů. Řešení výzkumného problému má většinou několik po sobě jdoucích a navazujících fází. Nejdříve si výzkumník stanoví a specifikuje výzkumný problém, případně si položí výzkumnou otázku. Na základě tohoto výzkumného problému je poté formulována hypotéza, u které je ověřována pravdivost prostřednictvím analýzy získaných výzkumných dat. V závislosti na výsledcích analýzy dat jsou formulovány výzkumné poznatky a vyvozovány závěry, případně následuje jejich prezentace.^[1]

Fáze sociologického výzkumu

• Příprava (informační)
• Sběr dat
• Zpracování a analýza dat
• Interpretace a praktická aplikace získaných poznatků^[1][2]

Typy výzkumných přístupů u sociologického výzkumu

V sociologickém výzkumu se setkáváme nejčastěji se dvěma výzkumnými přístupy, a to s kvalitativním výzkumným přístupem a kvantitativním výzkumným přístupem. Výzkumník je schopen odpovědět na jasně definované výzkumné otázky na základě shromážděných empirických dat buď jejich vyčíslením (kvalitativní výzkum) nebo jejich smysluplností (kvantitativní výzkum). Často ale bývá v sociologickým výzkumu využívána i metoda smíšeného designu, kdy se při analýze kombinují jak prvky kvantitativního tak i kvalitativního výzkumného přístupu.^[3]

Kvalitativní výzkumný přístup

Podrobnější informace naleznete v článku Kvalitativní výzkum.

Jedná se o výzkumný přístup, který se zejména zaměřuje na jednotlivce nebo skupiny a jejich pohled, pochopení a interpretaci světa. Hlavním nástrojem tohoto výzkumného přístupu je rozhovor. Z hlediska metody usuzování u kvalitativního výzkumu využíváme zejména indukci. Cílem je získat pomocí hloubkového rozhovoru komplexní a detailní informace o dané problematice.^[4]

Kvantitativní výzkumný přístup

Podrobnější informace naleznete v článku Kvantitativní výzkum.

Výzkumný přístup je založen zejména na testování hypotéz, a na jejich následném potvrzení či vyvrácení. Data jsou získávána nejčastěji na základě dotazníkového šetření, pozorování či ankety. U kvantitativního výzkumu využíváme jako metodu usuzování zejména dedukci. Výsledkem je získání základního přehledu o zkoumaném problému.^[4]

Smíšený výzkumný přístup

Jedná se o nový koncept, který se na půdě společenských věd objevuje teprve na počátku 21. století. Jedná se o směr, který vychází ze sloučitelnosti dvou typů výzkumů (kvalitativního i kvantitativního) a jejich použitelností v jednom výzkumném projektu. Předpokladem využití obou výzkumných přístupů v jednom výzkumném projektu je lepší pochopení výzkumné problematiky.^[5]

Výzkumný vzorek v sociologickém výzkumu

Výzkumný vzorek představuje určitou podmnožinu populace, u které zkoumáme určité sociologické jevy a znaky. V sociologickém výzkumu jsou statistiky odvozené z tohoto vzorku analyzovány, aby bylo možné vyvodit závěry týkající se populace jako celku. Nejčastějším důvodem výběru výzkumného vzorku je právě snaha získání informací o celkové populaci.

Při výběru výzkumného vzorku dbáme zejména na jeho reprezentativnost vůči populaci.

Ve společenských vědách rozlišujeme několik typů výběru výzkumného vzorku.

• Pravděpodobnostní výběr (náhodný, systematický, stratifikovaný, skupinový).
• Nepravděpodobnostní výběr (nenáhodný, účelový, metoda sněhové koule).^[3]

Metodologie sociologického výzkumu

Metody sběru dat

Empirická data je možno sbírat pomocí speciálních postupů a technik, které tyto údaje zachycují. Mezi základní techniky v sociologickém výzkumu patří:

1. Pozorování (přímé, nepřímé; zúčastněné, nezúčastněné; utajené, neutajené).
2. Rozhovor (kategorizovaný, nekategorizovaný; zjevný, skrytý; individuální hromadný; měkký a tvrdý).
3. Dotazníkové šetření (anonymní, neanonymní).
4. Interview (s návodem, narativní, skupinové).
5. Studium dokumentů (obsahová analýza, sémantická analýza).^[1]

Metody usuzování

Mezi nejčastější metody usuzování v sociologickém výzkumu patří metoda indukce, metoda dedukce a metoda abdukce.

Indukce je proces usuzování, při kterém výzkumník vyvozuje obecný závěr, který získal díky dílčím poznatkům. Dedukce představuje proces usuzování, při kterém výzkumník na základě dílčích poznatků (premis) dochází k závěru, který vyplývá z těchto poznatků. Abdukcí se rozumí metoda usuzování, při které se jednotlivé poznatky (premisy) spojují s celkem.^[4]

Komunikace výsledků sociologického výzkumu

Publikace

V České republice jsou výsledky sociologického výzkumu jsou odborné komunitě a odborné veřejnosti představovány publikováním Sociologického časopisu. Jedná se o recenzovaný vědecký časopis, který publikuje sociologické výzkumné práce k poznání společnosti od českých i zahraničních autorů. Časopis vychází 6x ročně (4x česky a 2x anglicky) v tištěné a online podobě.

"Sociologický časopis vychází od roku 1965. Publikuje stati, které se zabývají otázkami teoretické sociologie, články zkoumající sociální procesy probíhající v postkomunistických i jiných společnostech s důrazem na komparativní dimenzi analýzy, přehledové články zpracovávající vývoj v široké paletě oborů sociologie i příbuzných sociálních věd, metodologické statě, eseje, recenze české i světové sociologické produkce, informace o dění v sociologické obci, zprávy z konferencí a polemické příspěvky. Časopis je jako jediné z českých sociologických periodik zařazen do Web of Science a je uveden i v dalších prestižních vědeckých databázích."^[6]

Aktuální impakt faktor Sociologického časopisu je 0,588.

Konference

Výsledky sociologických výzkumů jsou pravidelně prezentovány na národních konferencích České sociologické společnosti.^[7]

Reference

1. JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu : skripta pro posl. fak. sociálních věd Univ. Karlovy. 1. vyd. vyd. Praha: Karolinum 162 s. Dostupné online. ISBN 80-7066-662-5, ISBN 978-80-7066-662-3. OCLC 39578408 
2. 1925-1996., Disman, Miroslav,. Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele. [s.l.]: Karolinum Dostupné online. ISBN 978-80-246-1966-8, ISBN 80-246-1966-0. OCLC 761168931 
3. NOVOTNÁ,. Metody výzkumu ve společenských vědách.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-80-7571-052-9, ISBN 80-7571-052-5. OCLC 1226322780 
4. ROMAN, Švaříček; KOL, Šeďová, Klára a. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. [s.l.]: PORTÁL s. r. o. 379 s. Dostupné online. ISBN 978-80-262-0644-6. Google-Books-ID: mWvPDwAAQBAJ. 
5. SLOŽILOVÁ, Eva. Pragmatismus jako filozofický základ smíšeného výzkumného designu. Pedagogická orientace [online]. Masaryk University, 2011 [cit. 2014]. Dostupné online. 
6. REVIEW, Sociologický časopis / Czech Sociological. Hlavní stránka | Sociologický časopis / Czech Sociological Review. sreview.soc.cas.cz [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
7. Konference – Česká sociologická společnost [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Autoritní data	NKC: ph125750, ph210144 BNF: cb119674090 (data) GND: 4014606-6 LCCN: sh85124014 LNB: 000071127 NDL: 00571923 NLI: 987007551157705171