Jméno Sophie Germainové není mezi 72 jmény významných osobností na Eiffelově věži, ačkoliv bez základů teorie pružnosti, které položila, by nebylo postavení takto konstruované věže vůbec možné.[1] Životopisec Sophie Germainové John Augustine Zahm (píšící pod pseudonymem H. J. Mozans) v roce 1913 vyslovil domněnku, že byla ze seznamu vyloučena jen proto, že byla žena.[2]
Vynalezla vzorec, který nese její jméno a je notoricky známý mezi účastníky matematických olympiád
.
Odvození je následující:
.
Vzorec lze použít například jako důkaz, že výraz je pro všechna složené číslo.
Pro sudá je důkaz triviální. Pro lichá pro nějaké můžeme výraz upravit ,
↑William P. Berlinghoff, Fernando Quadros Gouvêa. Math Through the Ages: A Gentle History for Teachers and Others. MAA, 2004, p. 52. ISBN0-88385-736-7.
↑Lynn M. Osen. Women in Mathematics. MIT Press, 1975, p. 92-93. ISBN0-262-65009-6.
Louise S. Grinstein and Paul J. Campbell (Hrsg.): Women of Mathematics, A Biobibliographic Sourcebook. Greenwood Press, New York 1987, ISBN0-313-24849-4.
Lynn M. Osen: Women in Mathematics. MIT Press, Cambridge (Mass.) 1990, ISBN0-262-15014-X.
Edna E. Kramer: The Nature and Growth of Modern Mathematics. Princeton University Press, Princeton (N. J.) 1983, ISBN0-691-08305-3, S. 476–477.
Louis L. Bucciarelli, Nancy Dworski Sophie Germain : an essay in the history of the theory of elasticity. Reidel, Dordrecht, Boston 1980.
Georg Biedenkapp: Sophie Germain, ein weiblicher Denker. H.W. Schmidt, Jena 1910.
Simon Singh: Fermats letzter Satz. Deutscher Taschenbuch Verlag (1. März 2000), ISBN978-3-423-33052-7.
Andrea Del Centina: Unpublished manuscripts of Sophie Germain and a revaluation of her work on Fermat’s Last Theorem, Archive for the History of Exact Sciences, Band 62, 2008, S. 349–392
Andrea Del Centina, Alessandra Fiocca: The correspondence between Sophie Germain and Carl Friedrich Gauss, Archive History Exact Sciences, Band 66, 2012, S. 585–700