Soroban

Moderní soroban
Další varianta sorobanu

Soroban (japonsky 算盤, そろばん, v českém překladu „počítací podnos“) je počítadlo, jež pochází z Japonska. Je odvozeno od staročínského počítadla suan-pchan, které bylo do Japonska dovezeno ve 14. století.[1][pozn. 1] Stejně jako suan-pchan se i soroban používá dodnes, přestože se mezi lidmi rozšířily praktické a cenově dostupné kapesní kalkulačky.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Většina historiků zabývajících se sorobanem se shoduje, že jeho kořeny tkví v dovozu staročínského suan-pchanu do Japonska přes Korejský poloostrov kolem 14. století.[1][pozn. 1] Nejstarší známý soroban pochází z roku 1591, kdy jej samuraj Šigekacu Šibei získal darem od státníka Hidejoši Tojotomiho. Jednotlivé korálky a rám byly ručně vyrobeny ze dřeva slivoní a na zdobení bylo použito také stříbro.[3] Japonští obchodníci používali soroban již od jeho zavedení, hojně se však začal používat až v 17. století.[4] Zpopularizoval jej tehdy Móri Šigejoši, který v roce 1622 vydal první japonský text o sorobanu zvaný Warisanšo (割算書), a Micujoši Jošida (吉田光由), jenž o pět let později vydal knihu o aritmetice Džingóki (塵劫記).[3] V ní detailně popsal používání sorobanu k různým praktickým účelům v každodenním životě Japonců a dílo také pomohlo lidem všech společenských vrstev se naučit počítadlo používat.[3]

V průběhu období Edo (1603–1867) se sorobanem detailně zabývalo několik matematiků. Byli jimi například Takakazu Seki, Katahiro Takebe a Kataakiro Takebe, kteří společně sepsali dílo Taisei sankei (大成算経), jež obsahovalo nejen jejich poznatky ohledně počítadla, ale i většinu matematických znalostí té doby.[3] Počítadlo se běžně skládalo ze sedmi korálků, a to ze dvou „nebeských“ horních a pěti „zemských“ spodních. Od té doby se počet korálku v konstrukci sorobanu snižoval.[3] Kolem roku 1850 byl odstraněn jeden horní korálek a v tomto stavu počítadlo vydrželo až do poloviny období Meidži, kdy japonský matematik Irie Garjú odstranil v roce 1891 jeden spodní korálek.[5] Počet korálku se již neměnil a v konstrukci tak zůstali jeden horní a čtyři spodní.[3]

S počítadlem se v japonských školách vyučuje již více než 500 let a je hluboce zakořeněno v základech učení jako forma umění.[6] V období Meidži (1868–1912), a také po druhé světové válce, se vlivem západní kultury začal japonský vzdělávací systém měnit; než o pochopení principů se začalo usilovat spíše o rychlost a odevzdávání výsledků. Počítadla soroban od té doby byla nahrazena kalkulačkami a na základních školách se již nevyžaduje, aby se jej žáci učili používat. Rostoucí obliba kalkulaček v kontextu japonské modernizace vyhnala výuku sorobanu ze státních škol do soukromých poškolních učeben.[7] Dnes se z počítadla stala hra, v jejímž rámci lze složit zkoušku Japonské obchodní a průmyslové komory a získat certifikát a licenci.[8]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Dle některých zdrojů bylo počítadlo zavedeno kolem roku 1600.[2]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Soroban na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Gullberg 1997, s. 169.
  2. ↑ FERNANDES, Luis. ee.ryerson.ca [online]. 2013 [cit. 2022-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2000-03-03. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f HOSKING, Rosalie Joan; OGAWA, Cukane; MORIMOTO, Micuo. Elementary Soroban Arithmetic Techniques in Edo Period Japan. Kapitola Soroban. MAA Convergence [online]. Červen 2018 [cit. 2022-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-10. (anglicky) 
  4. ↑ そろばんの歴史　ー　西欧、中国、そして日本へ. soroban.com [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-25. (japonsky) 
  5. ↑ FRÉDÉRIC, Louis. Japan encyclopedia. Překlad Käthe Roth. [s.l.]: Harvard University Press, 2005. S. 303, 903. (anglicky) 
  6. ↑ SUZUKI, Daisetz T. Zen and the Japanese Culture. [s.l.]: Princeton University Press, 1959. (anglicky) 
  7. ↑ Soroban in Education and Modern Japanese Society. History of Soroban [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ KODŽIMA, Takaši. The Japanese Abacus: Its Use and Theory. Tokio: Tuttle Publishing, 1954. Dostupné online. ISBN 978-0-8048-0278-9. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BERNAZZANI, David. Soroban Abacus Handbook. [s.l.]: [s.n.], 2005-03-02. (Rev 1.05). Dostupné online. (anglicky) 
  • GULLBERG, Jan, 1997. Mathematics: From the Birth of Numbers. [s.l.]: W. W. Norton & Company. 1093 s. Dostupné online. ISBN 039304002X, ISBN 978-0393040029. (anglicky) 
  • HEFFELFINGER, Totton; FLOM, Gary. Abacus: Mystery of the Bead. [s.l.]: [s.n.], 2004. Dostupné online. (anglicky) 
  • KNOTT, Cargill Gilston. The Abacus, in Its Historic and Scientific Aspects. The Transactions of the Asiatic Society of Japan. 1886, s. 18–72. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODŽIMA, Takaši. Advanced Abacus: Japanese Theory and Practice. Tokio: Tuttle Publishing, 1963. 160 s. ISBN 978-1-4629-0365-8. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]