Soterek obecný | |
---|---|
Soterek obecný (Abrus precatorius) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Podčeleď | Faboideae |
Tribus | Abreae |
Rod | soterek (Abrus) |
Binomické jméno | |
Abrus precatorius L., 1753 | |
Současný areál rozšíření | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Soterek obecný[1] (Abrus precatorius), známý také jako soterek růžencový nebo sotorek, je bobovitá rostlina pocházející původně z tropů a subtropů Asie, nyní se vyskytuje také v Africe a Americe. Je známá pro svá krásná červeno-černá semena, která se používají pro výrobu růženců a šperků. Jsou však silně jedovatá, protože obsahují jed abrin. K otravě ovšem může dojít pouze v případě porušení jejich tvrdé vnější vrstvy. Otrávit se může člověk požitím narušených semen, ale i píchnutím jehly, která prošla semenem při výrobě růženců. v Indii se používaly hroty a čepele napuštěné sotorkem, a údajně i semena vybroušená do špičky, jako vražedná zbraň. Koželuzi v Bengálsku, kteří se živili vyděláváním kůží uhynulého dobytka, v 19. století sotorkem trávili krávy a buvoly. Doloženy jsou i případy, kdy lidé zemřeli po nadýchání se výparů při výrobě šperků. Otrava se projeví během několika hodin. U požití zvracením, krvavým průjmem, krví v moči a halucinacemi; nakonec selžou ledviny, játra a slezina. U vdechnutí dýchacími problémy, horečkou, zvracením a silným pocením; v plicích se objeví voda a nakonec dojde k úplnému selhání dýchacího ústrojí. Smrt obvykle nastává po třech až čtyřech dnech. Smrtelná dávka jsou pouhé 3 μg abrinu. Jako zajímavost je možné uvést, že listy a kořeny jedovaté nejsou, naopak jsou sladké, proto se rostlině lidově říká indiánská lékořice.